Mezi nebem a zemí

Bloudím
Mezi nebem a zemí
S křídly pevně svázanými k tělu
Je tak těžké se nadechnout
Je tak snadné zradit

Naše loď pluje
Do ztracena a zpátky
A šance zakotvit se nenaskýtá
Nenávidím smrt
A žít je utrpením

Cítím tvé vlasy
Na své tváři
A nevím
Jestli mám plakat
Nebo se smát
Proč jsi říkala Miluji tě
Proč jsi říkala Lásko
Všechna ta slova
Která dávno ztratila smysl

Viděl jsem je napsaná
Na zdi v místním parku
Byla pro posměch milencům
A pro vzpomínku ostatním

Svou pravdu jsem již stokrát přepsal
A stejně mi zní jak píseň potulných cikánů
Má v sobě vůni dalekých krajů
A stesk promarněných nocí
Není proč zoufat
Nemám důvod být nadšen
Vím - jen odvážní mohou vzlétnout až tam
Kde obloha mizí za horizontem
Kam se lidské oko neodváží pohlédnout
Kde létají jen blázniví ptáci

Mezi nebem a zemí