Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePracovní stolek
03. 01. 2000
0
0
1151
Autor
Nevill
Na entropickém stolečku
velice špatně se žije,
z rozbitého smutného hrnečku
kávu nikdo nepije.
Stoleček býval uklizený,
jenom radost pohledět,
teď je chudák celý zaprášený,
lepší je nic nevědět.
Artritická lampička
zlomený má krk,
kovová stará babička,
neudělá už ani mrk.
Vypsané propisky,
papíry popsané,
zbytečné zápisky,
básničky ztratené...
Pokulhává ti trochu rytmus...ale stejně mi to moc nesedí, je to sice hezky smutné, ale asi mi takovýhle typy básní nejsou sympatické...
Hezké, hravé...ten smutek má takovou zvláštní dimenzi...já vidím něco jako chaloupku v lese na samotě....
Souhlas s Krytýkém... nejde o verš, jde o rytmus. I tak se mi to ale líbí.
"kávu nikdo nepije" bych posílil slabikou na "kávu nikdo nevypije", celé je to rytmicky mírně nejisté, ale jinak sympatické :-))
krytyk: "nevypije" by znělo asi líp, ale zase je to dost hloupé spojení...z rozbitého hrnečku se káva ani vypít nedá...proto je hrneček smutný, protože z něj nikdo nepije...jinak rytmicky to je poněkud nepovedené, přiznávám...řekněme, že to je ne zcela pravidelný verš...:-))