Pitralon

Na záchodě chaty mých rodičů

po čtvrt století

na poličce nad novým umyvadlem

lahvička s Pitralonem

…ještě v ní zbejvá

„ Ty vole podívej se na naše matky!

stará Pilařová je jinde

na to kolik jí je…

je v těch spoďárách ještě dost erotická, ne?!“

povídá soused Jindra

se kterým hraju pinpong

- ale víc koukáme na paní Pilařovou

jak okopává jahody

pinpong je nanic

ty polohy s motyčkou v jahodí jsou jinde

„Pořádně si to namaž

ať to vypálíš !

ty boláky pak pěkně zaschnou…“

říká mi táta

když se holím -

koukám na zkrvavenou tvář

a chce se mi brečet

ten zkurvenej Pitralon strašně pálí

a  pořád mi to krvácí

lepím si na rány plátky toaleťáku

vypadám blbě

ksicht plnej krvavých cárů

- a když vycházím ze záchodu

potkám na chodbičce

paní Pilařovou

která si k nám jde půjčit sůl

usměje se

„Neboj to se ti zahojí až budeš velkej…“

povídá

a já si připadám hrozně malej

i když už je mi čtrnáct

…a teď tu stojím

na stejným místě

všechno je ale jiný

nový místnosti

střecha

okna

kachličky

i ty vůně v míse…

-  já jsem velkej

a tvář mám zahojenou

a paní Pilařový bude brzo sedmdesát

všechno je jiný

- jen ten Pitralon

tam zůstal

zašlá lahvička

ve který ještě zbejvá.