Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNormálninec
Výběr: Monty_Python
07. 01. 2002
11
0
5857
Autor
Danny
překontrolovat všechny zámky na dveřích, abych měl jistotu,
že někdo nepřišel a v noci mi potají neotrávil jídlo, ale
najednou jsem vůbec necítil nutkání něco takového dělat.
Náhle mi také přišla divná různá racionální opatření typu
pancéřové okenice či počítačem řízený alarm. Zkrátka a dobře,
moje ochranná paranoia byla ta tam.
Vůbec bych se nad tím nepozastavil a vyšel bych bezstarostně
ven, nebýt vzkazu, který jsem sám sobě nechal na dveřích
(součástí paranoi byl i strach z toho, že o paranoiu přijdu):
\"PAMATUJ, ŽE JDOU PO TOBĚ I KDYŽ NEJSI PARANOIDNÍ\"
uvědomil jsem si že je to pravda a ihned jsem zavolal
na pohotovost do normálnince.
Sanitka přijela za několik málo minut. Depresivní zřízenec
pouze cosi zabručel a otevřel dveře prostoru pro pacienty.
Vešel jsem dovnitř a ocitl se ve společnosti slušně
vypadajícího pána kolem čtyřicítky.
\"Dobrý den, já jsem Alois Záruba. Přestal jsem slyšet
hlasy - najednou jako když utne!\" stěžoval si mě hned.
Představil jsem se a pokračoval v hovoru: \"Mně zmizela
moje paranoia. Taková dobrá ochranná vlastnost v dnešní
době - a je ta tam.\"
\"Nebojte se, normálninec v Čertnicích patří k těm nejlepším.\"
pokračoval budoucí spolupacient \"Tamější denormalizátoři
vám vaši paranoiu vrátí coby dup. Stejně jako moje
hlasy - už jsem si na ně zvykl, pomáhaly mi v těžkých
životních situacích a nyní....ach jo.\"
Po příjezdu jsem se posadil do čekárny. Bylo to tam takové...
nezvyklé. Byl jsem zvyklý na to, že kolem mě jsou samí šílenci,
takže jsem se nyní v čekárně normálnince, kde byli všichni
okolo normální, cítil malinko nesvůj.
\"Myslel jsem si, že jsem vládcem světa.\" pravil pán vedle
mě své sousedce \"nyní si uvědomuju že tomu tak není, takže jsem
zajel sem, abych se znovu cítil jako bůh.\"
\"Já jsem zase najednou zjistila,\" řekla ona \"že nejsem
ani v mánii, ani v depresi. Podivné a matoucí.\"
Po půlhodině čekání si mě doktor Chocholoušek pozval dál
\"Hmmm...áááno, čili co vám schází?\" \"Paranoia, pane doktore.
Schází mi ode dneška od rána.\" \"Táákže...dáme vás do
pavilónu C3. Budete hrát bojové počítačové hry, aby se
u vás obnovil pocit ohrožení. Nyní ještě běžte za mnou,
uděláme nějaké testy.\"
Přemýšlel jsem o minulosti - v dřívějších dobách, než stress
ze složitosti lidské civilizace dosáhl vrcholu, se považovalo
za normální to, co je nyní mimo normu a obráceně. Zvláštní,
že?
skvělý :)))) [a všecky ostatní myslitelný superlativa :D... pročítám si tvý dílka a fakt nevycházím z údivu - tedy, spíš mě neopouští smích 8), seš fakt dobrej!!!]
*
Ty seš teda vážně číslo :-))))))) To rozhodně snese *! (i když ten poslední odstavec je vážně trochu zbytečnej) ;-))
(součástí paranoi byl i strach z toho, že o paranoiu přijdu):
co k tomu dodat?
ac se to nezda TOTO JE realismus
Taky líbí...podepisuju Bacila i s tím Chocholouškem. Je tam takový vypůjčený
Jen ten poslední odstavec mi přijde zbytečný, vždy't o tom je calá ta povídka.
:o) :o(, ale spíš :o)))
(*)
To se mi líbí - hodně.
hxy: Já nikomu jeho nenormálnosti nezávidím, stačí mi moje a to ani nestojí za řeč!
Tahle myšlenka je opravdu dobrá. Je pravda, že co my považujeme za normální bylo kdysi dávno bráno jako nenormální. A kolikrát to nebylo ani tak dávno (pamatujete si, když koncem osmdesátých let měli občas prvně někteří kluci naušnici??)
Plno věcí je dobových, plno věcí se časem mění s vývojem společnosti. A ne vždy jsou to změny neškodné a k lepšímu. Ale to je na poměrně široký rozbor.
Mně se to líbí... Fakt je, že ten Chocholoušek může být vnímán různě... taky bych ho možná přejmenoval.
Zajímavej nápad, ale chtělo by to asi trošku propracovat. Možná to mohlo bejr delší, i když si nejsem jistej, jestli bych to pak četl.