Město

Kde řeka odplouvá uprostřed mostu stojím

je skoro stříbrná, když hledím proti proudu

na skále napravo má pastýř ovcí boudu

nalevo o zámek se Thunovských rod bojí.

V přístavu na vlnách zpívají rusalinky

s popelem ve vlasech, v náručí s květinami

nesou je k hranici a my zůstali sami

za věnci po vodě  se táhnou černé linky.

Na břehu k večeru, už druhém v novém roku

s českým lvem lovíme parmici do znaku,

v rybárně Nautilus dám si pár panáků

na blátě uklouznu po cestě k městským dokům.

Kdo nad kým vítězí? Láska anebo smrtka?

Je černočerná tma, blízko po slunovratu,

ta druhá v pohřebním mě možná vydá katu

první, snad falešná, jen když je - ať si vrtká.

Kajícník v žíněném? Koketa pro turisty?

Kde bych to zjistit měl,  než  tady mezi svými,

kde myslím na mrtvé a chodím se živými

to láska přednost má, je vítěz

                                                 ( aspoň místy)...