Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKeď mi chýbaš...
Výběr: Naso
09. 01. 2002
8
0
1744
Autor
Lucienne
Maličké ľadové krištáliky,
trblietky nosím si v tele.
Na perách pridusím cudzí výrkik
ticho je až na kosť biele.
Keď myšlienkami nocou vírim
a hádžem nože hrotmi pier,
vyhľadám si Ťa na klavíri
v trinástych z mojich siedmich dvier
Akoby som to nevedela,
tóny sa v tichu nestratia.
V ústrety dňom dnes voniam celá
medovým teplom objatia
Vyženiem víchor na ulice
Nech iným vlásky zauzlí!
Mrázik mi kreslí na sietnice
tisíce krehkých záružlí.
a hádžem nože hrotmi pier
v trinástych z mojich siedmich dvier
celkový pocit viac ako dobrý ... super!
působivé. sice asi 3 slova mi neodhalila svůj význam, ale přesto... hra se slovy je obdivuhodná a slovenčina tomu dodá jemnější ráz. a nakonec přidám i ŤiP
cosmosphereX
19. 03. 2002
Jsem nadšená!
..ticho je až na kosť biele
..hádžem nože hrotmi pier
..nech iným vlásky zauzlí
*nežné chýbanie.. :)
jujda, líbí moc .. ikdyž né všem slovům panimáju-)) .. co je třeba "záružlí"? .. děkujíí:-) ..*!
Počnúc dnešným dňom vyhlasujem, že Lucienne sa stala ďalšou mojou obľúbenou autorkou - môžu za to jej verše a tie rýmy, ach tie rýmy... Báseň ako med horských včiel - svieža, páčivo sladká a vôbec... tipovýber nabetón! A ešte výver do ľúbostnej lyriky v našom klube.