Zimní květy

Dívám se na zamrzlé sklo,

a chci pohledem zachytit kousek sluníčka.

Však proti té zimě nekonečné,

připadám si bezmocná a maličká.

Mé okno květy ledové zdobí,

květy krásné, jenž nevoní,

květy zimní, květy zakleté,

květy kruté zimy prokleté.

Já se těším až zavoní

květy pod rozkvetlou jabloní.

Pod jabloní stařičkou,

buď mým snem, já  Tvou kytičkou.

Kytičkou. jenž  něžně chytíš do dlaní,

s ní budeš vítat každé svítání.

Každé svítání,východ slunce zlatého,

co zahřeje Tebe, mého milého.

Snad roztají ledové květy

a slunce z oblohy nás zavolá,

když políbím Tě na Tvé rety,

neb kouzlo polibku jaro přivolá.