Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Božství

05. 02. 2012
6
8
1467

 

Pozoruji ženu, za kterou kráčí malý chlapec, nesoucí na zádech malý červený batůžek. Výjev ničím zajímavý a přesto mi okamžitě vytanou na mysli mé dětské procházky přírodou. Něco málo jsem si připravil na cestu, dal to do batohu a vyběhl za dům, kde se za mohutným kopcem rozprostíral malý lesík a ještě dále za ním domové městečko. Prošel jsem vždycky celým lesíkem napříč, sedl si na travnatou mýtinu a nekonečně dlouho pozoroval rozmanitě barevné střechy rodinných domů. Takhle jsem vydržel třeba i několik hodin a jenom si představoval, jak obrovskou mám nad tím drobným městečkem, nad všemi těmi domy a rodinami v nich moc, jak o všem mohu rozhodovat a jak všechno závisí jenom na mně. Připadal jsem si jako významný vládce hledící seshora na své město a probírající v hlavě všemožné myšlenky o jeho počátku a konci. Jednoho dne mě však přemohla neodbytná zvědavost a rozhodl jsem se, že dolů, do svého města sestoupím, že budu protentokrát Bohem, který přichází na zem ke svým věřícím. Byla to pro mě skutečně velká chvíle a očekával jsem, že ještě o to větší bude pro město a jeho obyvatele. Ovšem když jsem pak procházel mezi domy, mé božství se začalo v prachu obyčejného koloběhu života povážlivě rozplývat: lidé, které jsem potkával a které jsem do té doby považoval za pouhé figurky, udržující město v chodu, mě nemile překvapili svojí lhostejností vůči mé velkolepé návštěvě. Copak nevidí, že mezi ně vstoupil Bůh, veliký vládce, na němž jejich životy závisejí? Copak mě nepoznali?

Zůstal jsem ve městě, ubíjen tím ignorantstvím, tou nepředstavitelnou opovážlivostí, a stále ještě doufal ve změnu, ale zničehonic mě přepadl neutišitelný strach z představy, že stejně jako z lidí očividně vyprchala veškerá víra, vyprchá právě tak ze mě veškeré božství. Tímto strachem byl jsem puzen pryč, pryč z vlastního města. Pracně jsem se vyškrábal zase zpátky na kopec, ale mnohé se mezitím stačilo změnit. Stále jsem byl sám, to ano, ovšem domy pode mnou se teď zdály značně větší a rozlehlejší a především mně bližší. Přímo opticky se mi přiblížily, což způsobilo, že se lidem v nich naopak vzdálila má nedotknutelnost, neměli už v co věřit. A abych lidem vrátil jejich víru a sobě své božství, musel jsem se zapřísáhnout, že už mezi ně dolů do města nikdy nesestoupím.


8 názorů

meralda s.
14. 06. 2014
Dát tip
*!!

StvN
29. 02. 2012
Dát tip
Zacatek je fakt trochu mimo zbytek textu. Neco by asi chtelo bud prepsat nebo vyhazet. Nicmene pozdeji se to prijemne rozjelo a cteni me bavilo, trebaze to nema zadny vetsi pribeh. To je fajn.

Water Lily
09. 02. 2012
Dát tip
Líbí.*

Janina6
08. 02. 2012
Dát tip
Rozdíl mezi začátkem a zbytkem textu (viz Pipo) necítím, z úvodu je patrné, že v přítomné chvíli někdo vzpomíná na své procházky v dětství, takže vypravěčem zřejmě už není malý chlapec. Líbí se mi způsob, jakým jsou jeho někdejší představy popsány, souvětí, přestože některá složitější, se čtou dobře a plynule. Stejně jako Fruhlinga mě zarazila představa "výhledu z mýtiny", mýtinu obvykle obklopují ostatní vysoké stromy, které nebyly vykáceny. Zkus najít nějaké vhodnější vyjádření toho, že se díval shora. Jinak se mi ten logicky propracovaný svět dětské představy líbí, včetně závěru. Snad jedině slova "neměli už v co věřit" mi příliš nesedí, protože podle toho, jak jsi popsal chlapcovu návštěvu ve městě, evidentně "nevěřili" už předtím.

Lakrov
07. 02. 2012
Dát tip
Zajímavá myšlenka; jedna z těch, jež navádějí k procitnutí z jakési (z historie tradované) setrvačnosti... Udivuje mne, že si tohoto textu všimlo tak málo lidí a zvažůji jeho nominaci do pivídky měsíce únor (jež však ještě nebyla vyhlášena). Kažpodápně tip.

VH64
05. 02. 2012
Dát tip
Trochu rozčlenit a zpřehlednit? Možná i prokrátit, například začátek mi nepřipadá pro závěrečnou pointu potřebný? Myšlenka se mi líbí, pointa ještě víc. Jestli to nějak upravíš, dej mi vědět.

Fruhling
05. 02. 2012
Dát tip
Dobrý námět. Slovo mýtina ve mě evokuje spíš z všech stran uzavřený prostor, bez výhledů. Občas mi jazyk přijde trochu šroubovaný, ale to je možná dáno právě námětem, takže ok. Celkově mi přišlo, že je to spíš osnova poměrně zajímavého textu. To zrození pocitu božství by si rozhodně zasloužilo rozvést podrobněji. Tip si ještě rozmyslím.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru