Mikro-odysea

Rampouchy místo bot

odklapávám sekundy do pádu ruky do dlaně

do chvíle kdy se svraští parkety jako unavená tvář

kdy z ní vyraší první stíny noční oblohy

a z košaté koruny jejího stromu plodícího světlo

upadnu do snů

Tak ze mě náhle opadaly všechny pihy

a hvězdy se slévaly ve tvých vlasech

než jsme je společně vyplašili

pivem a smíchem

po němž nastal hluk vlaků a noční MHD

Potom ani moře nešumí

sochy jsou poselstvím navzdory klidu

a naposledy vnikáme si do snění

motory zůstávají tiché

a připraveny vyslat moji duši

a vzkázat ti bouři po níž vyjde slunce

ale kdosi ve znamení zkoušky a sladkých polopravd

mě předhodil ohni

a Láska mi náhle byla blízko

tak strašně blízko

jako rychlý vítr z nekončin který zamrazí až k spánku

zvedne sukni jenom do půlky

a poodhalí mapy rybářů

žádné neřeknou jak zpátky

jizvy zatavil mráz

dveře oplula k vrakovištím

pro vyřazená srdce