Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

39. SUPERKOULE - jména - dílo č. 11

16. 02. 2012

632

Autor

soutěž KOULE

Jan

Jan

Stojím na refýži před úřadem. Za chvíli vystoupí z tramvaje strýček Jan a nechci, aby mi šel až do kanceláře. Jeho schíza se už sice moc neprojevuje, ale člověk nikdy neví.

Už je tady. Z výšky dva metry pět centimetrů se na mě usmívá, v ladném gestu smeká klobouk. Vedle mé maminky, přehlížené myšky, oslnivé slunce babiččino. Dva doktoráty, osm jazyků, spousta ušlechtilých koníčků včetně překládání starých básníků z latiny a hry na klavír. Aktivně řada sportů.

Co ten mi navyprávěl, co mi vštěpil - živý zdroj osvěty, zábavy a poučení. Teta se s ním rozvedla, když byl od čtyřiceti po blázincích. Bratránci na něj kašlou.

Prý je nesnesitelný, já ho miluju.

Jak ráda mu teď k invalidnímu důchodečku přispívám nějakou tou zlatkou.

Líbá mi obřadně ruce, pětistovka mizí v kapse starosvětského baloňáku. Když pochopí, že na kafe ho nepozvu, mávám mu do tramvaje mířící na opačnou stranu města.

Přecházím ulici k budově se státním znakem. Z oken tleskají kolegáčci. Za nějaký ten pátek jim to se strýčkem Janem sehrajeme znovu...