Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChaconne
24. 02. 2012
20
14
1959
Autor
Tajemná ctitelka
Na samém dně
docela tichého oceánu
ve skleněném hrnku
V posledním doušku
čaje co prý vůbec nevoní po jasmínu
Jsi
Jsou chvíle kdy
za ty nerozumné
Bůh dýchá
dvojhlasně
14 názorů
DavidPetrik
19. 03. 2012
Asi to mám špatně zařízené. Já si - když se zadaří - lapu po dechu sám za sebe, bez Boží pomoci.
Je chvíe, která půlí krajinu. / Pokorný okamžik, kdy za nás někdo dýchá. Jako by si závěr povídal s tímhle Skácelovým dvojverším. Pěkné.
blboun nejapný
24. 02. 2012
kvalitní*
...pro me az moc vzneseny: mi pripomnelo, jak muj pritel, Amik, rikal celkem klidne o Britech:"Voni jsou vsichni tak uslechtily - jak arabsky kone...ale furt se tvarej, ze tady ...nekde....kolem...neco smrdi...."
o)
___
...tady "drhnu" hlavne u "jsi", potom hned "jsou"...: jak rikam, jsem (mozna) ...a mam to radsi "dole".