budu z něj odcházet

 

klouzačkou stále za límec

tvýho kabátu a slídím

pod ním co sladkého

uvnitř ještě a teplo kamínek

chtěla bych se v něm schovat

nosil bys mě celý den

snad bys to ani nepocítil

...jsem malinká

 

prosím vem mě s sebou

žadoní dítě

 

takhle se projít parkem

tvých kamenných dlaždiček

když dýchá

prostorem i zapovězením

 

už dnes k tobě uteču

nebudu nic psát

ale uteču za tebou

a ty mi s tím pomůžeš

že nebudu sama

 

špatné rady od odborníků

dobře míněné

 

nechci

tak prosím vem si mě

odsud

chci být jenom v tvým světě 

 

budu z něj odcházet

jen za sluncem

tím jejich a jen s teboou

 

až budou také

klouzat jak dítě

za kabát

prošoupaných

slz sluncí

 

za kabát

větší než na míru ušitý

kde se dá spousta věcí

o kterých se nesní

 

a smí 

se snít

---