Život

Uplakaný ráno
mi smáčelo vlasy
země je studená
jak pohledy lidí
jsem jiná a ztracená asi
i vlastní máma
se za mě stydí.

Chtěli jsme do ráje
rychle a hned
zůstalo jablko hořkosti
a bolu
přes sukna hedvábí
růžový svět
za bránou ze zlata
číhá jen pach chlóru.

Změnil ses
z milence zbabělcem
i já na víčkách
cítím strach
v duši se setmělo
smích chodí po špičkách
city jak pápěří
zmizely v prach.

Dva blázni věční
chtěli jsme být
navzdory světu
a nepřízni počasí
stačila vteřina
přetrhla nit
kapičky deště
padají na řasy.

Největší bitva
mě teprve čeká
na straně nepřítele
stojí má vlastní tvář
v zrcadle pomalu
z kůže se svlékám
nad hlavou marně
vyhlížím svatozář.

Nechte mě
bojím se
bolestí vzlykám
studánky potu
mi raší na čele
pozdě je na smutky
musím si zvykat
životem proplouvat
s maličkým andělem…