Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV záhonu bílých růží
Autor
Mea
I takovýhle věci člověka napadnou ve vlaku :o)
Záleží jak se to řekne ...
Jestli jako větru
co se toulá po polích
jako plachtám
utkaným z příze neštěstí
tak aby odnesly
srdce od očí
nebo jako hvězdám
co planou nejvíc
když už dohoří
a umírají ...
Záleží také
kdy se to řekne ...
Jestli když slunce zavětří
kohoutí procitnutí
když přejde den
a bolest a pláč
rozehnaný do soumraků
nebo když hlína
nasáklá parafínem
zaskočí svojí chutí
i podrážkám
z levných zvyků ...
Proč jsou svatební šaty
bílé jako sníh?
Jako první obraz
na stěně zrodu?
jako ta nevěstka noc
když dává půl života pólům?
Jako mrazivé okenní plátno?
Jako zuby připravené k útoku?
Jako záblesky snů
na cestách podsvětím?
Jako ty v záhonu bílých růží?
Tak jako ty
... bělejší ...
Kdekdo se ztratí ...
... každý ...
... ono se pak snáze hledá ...
I štěstí má bílou barvu ...
Tedy alespoň to moje ...