Jak psát čtivje a k čemu sou dobrí alternicky

To sem si zas ukousla sousto a teť, jak se s ním poprat. Začnu teda těma alterama, proč jako si je autoři tak rádi zakládají.

Pominu ty, co sou založení účelovje, diš je autor zhrzení a prahne po pomstě. Tak si řekne, Co??? No počkej tí hnusáku, šak já ti to osladím! Někteří si založí pak těch altíků hnet několik a nasázejí mínusi, nebo napíšou hnusní komenti.

To sou ti blbjejší, páč lidi jim na to příjdou a mají z nich bžundu. Pak se rozvinou hnet takoví tí debati pot díli, gdo je blbješí, neš autor sám. Chytřejší na to dou fikaně, dávaj si na čas a podle mě sou nebespečnější.

Ofšem, kašlat na ně! O těch psát nechci.

Autor, kterí má ambice někam to dotáhnout a fakt psát vjeci, kterí mu vidají aspoň nějakí časopisi, bi mjel experimentovat. A ono se to pod jedním nickem prostě nedá provést. Vím to z vlastní skušenosti.  Hnet přiletí fanoušci a řeknou, ale nééé, to mi nechceme! Piš jako obvykle!

To se ví, že autor může říct, skočte mi na záda, budu si psát, jak budu chtít! Jenže, tím příjde o jednak o fanoušky, že je hrubián a hnidopich, jednak o spjetnou vazbu, páč po takovím víroku se může nasrat i ten, co to s autorem mislel dobře, radil mu a nemazal jen med kolem hubi. Řekne si, tak ti  tááák??? Tak si trhni ploutfí, tí kráso! A je vimalováno.

Na to je lepší, diš si autor pořídí altera. Má pokoj a i diš mu tam příjde málo lidi, získá úplně jiní postřehi, neš diš mu napíšou fanouškové, co sou zviklí, že on je jako dost dobrej, tak to asi bude f poho a napíšou, fajn.

To je právje ta spjetná vazba a tu opravdu nepodceňujte, i diš se vám zrovna nehodí, že vám někdo dílo zazdil. A taki si mislím, že zazdívač nemusí vipisovat sáhodlouhou kritiku. Něgdi stačí několik slof a autor se chitne, aš ho přejde fstek, vjetšinou.

Potkala sem se s názorem, že alternicky sou schizofrenní. Nesouhlasím, ani náhodou.

Teťka to budu brát podle sebe, páč sem se nebavila s tou vjetšinou, co alter má, proč si ho jako založili.

Alter dává človjeku volnost, bít tím, čím zrovna chce. Diš vidíte nějakí film, nebo čtete knihu, taki se přece cítíte jinak. Můžete bít hrdinou, zloduchem, popelkou, i křehkou vílou. A o to tadi de, abi ste to dokázali i napsat, tak poutavje, jako ti, co vás oslovili, diš ste tí příbjehy četli.

Jenže, já osobně to nedokážu, diš se necítím jako někdo jiní. Stačí jen kliknout a sem jiná. Sem Růženka. Výlupek, rošťák, co si něgdi nevidí do hubi, ale řekne upřímně, co si mislí. Dokáže psát prózu a pomalu se f tom zdokonaluje. Pomaloučku, polehoučku to učí i to mí druhí já.

Ten třetí alter, je taki úplně jiní. Takoví cinik a problém napsat, že je něco hovadina, nemá ani náhodou.

Ale všechno dohromady sem to já, i diš to některím příjde divní.

Zamislete se. Netoužili ste bít rytířem, obyčejnou selkou, kurtizánou?

Normálně nemůžete, ale diš píšete, tak ano. Můžete bít absolutně fším, čím chcete. Jen se do postavi musíte vžít tak dokonale, abi vám to čtenáři uvjeřili.

Alternick, je vlastně taková berlička, která vám f tom pomůže, neš se to naučíte bes pomůcek.

A ještě něco. Je to moc důležití. Přemíšlejte o ohlasech vaších čtenářů. Často vicítí mnohem líp, neš vi sami, co je vaše parketa.

To máte jak s Andersenem. Toho pohátky nabavily ani za mák, ale jeho čtenáři bili natšení, nutili ho, abi psal další. Tak si řek, no jooo, fur,t a psal.

Víte něgdo, co jiního psal mimo pohádek? Já ne. Dibi kamarádi neposlechnul, nigdo bi o něm dneska nevjeděl.

Tím sem ofšem hlavně chtěla říct, ať skoušíte noví vjeci. Neseťte jen na tom sfím otskoušením písečku. Dostanete se na slepou uličku a čtenáře přestane bavit, číst furt to samí. A neuvádějte mi tu prosím sfjetoznámí autori, co píšou sfím stilem a prakticki na totožní témata. Taki se hledali, tí jejich románi nespadly s nebe a za každím je kus dřini a sebeodříkání, i nespokojenosti nakladatelů.

A mi sfjetoznámi nejsme, pravděpodobně nigdi ani nebudeme, ofšem bes toho viskoušení, co v nás je, nebudeme ani známí, ba ani publikování f nějakých nečteních šuntech.

A taki mi nepište, že netoužíte po tom, abi vás publikovali. Buťte uš jednou taki upřímní.

Tím fším sem chtěla říct, ať tom všichni viskoušíme, co v nás je. Vyloženě vás nenabádám vás k zakládání alterů. Ofšem, diš to někomu pomůže tvořit, proč ne?

Každá pomoc i rada je dobrá. Někomu pomůže, jinímu ne.

A fabulujte. I diš píšete o sobje, nemusí to přece bít úplně tip ťop. Naopak. Vžijte se do sfího příbjehu a on vám uš sám nabídne spoustů možností. Uvidíte,  že je to tak, diš zapomenete na to, jak to bilo a začnete přemíšlet, jak to mohlo bít.

Uf! Tak se zas dneska tvářím jako nejchytřejší na sfjetě, ale mi to taki pomáhá, diš to napíšu a utřídím si mišlenky.

Tak piš péro a fabuluj, aš se ti bude kouřit ot klávesnice a čtenářům s hlavi!

Vaše Růženka, přemíšlející, pochybující, chybující a nedokonalá , i dokonalá!