Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se???
11. 01. 2002
1
0
875
Autor
Zoja
Když mě moje můzy líbají, andělé tiše plakají.
někdo ťuká telegram do ranního ticha.
Ležím s tebou, ale samotná a déšť nám klepe na okna,
zve do světa němého mima.
Každodenní život šedivý, v démanty změní květiny.
Obyčejná kopretina v mléčné dráze vzácná.
Otevřu skříňku Pandory, vypravím se hledat za hory,
tajemství krásně zakázaná.
Mušli šumící si poslechnu, do mokrého písku pokleknu,
zapomenu na smutek noci.
Nebo mi podej svojí dlaň, pouhým prstem rozjař celý kraj.
A pomalu otevři oči...