Josef (Dneska má svátek ...)

Smutný příběh 3: Rum, kontušovka, čert, višňovka, ořechovka, jeřabinka a špenátová... :)

Smutný příběh 2: Lehce se mi to neříká Pepka znám jen námořníka Vždy když sis s ním připít chcem pohostí nás špenátem...

To je drama ... :-)

Smutný příběh: Do hospody vypravila Pepka. Teď je vdovou. Pepka klepla pepka...

Hezké Josefovské příběhy ... :-) Ať žije náš generalisimus Josif Vissarionovič Stalin! Ještě že už dávno chcípnul ... :-)

Já snad ani žádného Josefa neznám kromě Josefa Vissarionoviče Stalina.:-) T

I můj milý Josef se chystá zdatně se vypořádat s přiděleným jménem. No, v alejích se to ztratí.*

Já mám vnoučka Josefa a ten má zubů plnou pusu. Jsou mu teprve 2 roky. *

Já jsem mel tatínka take Josefa, jeho chrup vsak do blizsího kontaktu s krysarikem, buldokem, civavou, dalmatinem, jezevcíkem, kokrem, labradorem, malamutem, pudlem, rotvajlerem, setrem ani dalsím jiným psem neprisel. 

Můj táta Josef přišel o zuby na Silvestra. Též byl v oparu. Pivním i v "pamprlíkovém." Stalo se to na jednom penzionu, kde jsem tehdy pracovala. Ráno zuby nebyl. Hledali jsme, hledali, nenašli. Dědu Josefa jsme podezírali, že je v opilosti spláchl. Já hledala ještě v lednu, únoru, březnu. Nic. V dubnu jsem šla vyvětrat a omýt proutěnou boudičku našeho psa - krysaříka, kterou měl vevnitř v domě. V ní jsem našla - zuby. Byly celé, nerozkousané, pejsek jenom jemně tři měsíce žužlal a olizoval. Mňam. Pro něj. Ale dědek Josef byl rád, že je má. Ty nové ho totiž stále tlačily.