Zhmotněný sen

Dlouhá tma do rána,
a oči mé jsou dokořán,
hledám teď obraz tváře,
kterou tak dobře znám.

Byl to sen, co mne navštívil,
hladil mne, laskal i políbil,
také já líbat jsem ho směl,
a cítil horkost našich těl.

V tom snu ses mi zrodila,
laskavá, něžná a spanilá,
stála jsi tu v plné kráse,
sklonila se a usmála se.

Naše rty se vroucně spojily,
oči mé se v tvých topily,
a roztočil se celý svět,
na milióny dlouhých let.

Ač mám oči otevřené,
v mé mysli zůstáváš,
stojíš tu v prvních paprscích rána,
ruku svou mi podáváš.