Sníh mojí lásky

Sníh, který nás spolu nikdy neoděl

- mě po tváři jemně hladí

příběhy, které jsem v básních líčila

- se mi tak známé zdají...

...

Čistotu tvé lásky a víry

- mi v laskavých polibcích šeptáš

 prý jediné květině na světě,

- zatím však lístky surově trháš

Vody, každý den všem květinám přileješ

- úzkostně dbáš o jejich krásu

všechny kořeny důkladně odřežeš

- a s další květinou pořídíš větší vázu

Slunce z tvých doteků jim jen \\\"prospěje\\\"

- dáváš jim sílu zrádnou

jsem snad teď já tou na řadě

- proč k čertu pořád jen vadnou?

...

Sníh, taje mi pod víčky 

- chrání mě před mojí touhou

 modlím se za všechny květiny 

-přičemž mi rampuchy na tváři tuhnou

...

JÁ, nejsem však květinou,

-co bez vody smutně vadne

ty nejsi bouře, jen směšný vánek,

 -který ji jentak nepřeláme