z výšky

...dnes se mi to zdá,ještě pěknějšejší :)

moc pěkné*

*

příjemnost .. včetně asociace na písničku VR

tak tady je to trochu upravené... s berličkou ve jméně... čubrní patřilo už původní verzi k "jak krásně plachtí... jsem na vlaštovce černým pasažérem tak tohle to už nevybere! (lekám se každou chvíli) i kluci doválčili čubrní jak krásně plachtí se mnou radují se nad tím jak se o fous vyhla před tabulí nemožná A. Sedláčková bulí že ta její támhleta ani trochu nelétá... Jsem rytmický pajda, netuším, jestli to kdy rozchodím :o)

Hoši od Bobří řeky, děkuji za kritiku, moc. Poctivě ji projdu a zkusím s textem něco udělat...

*

zvlášť hravost prvních pěti veršů se mi líbí. - vůbec je to pěkné, ale pár věcí mi ji kazí, tak se u nich pozastavím, aby snad bylo lépe vidět, čím to vzniklo. vládne tady proměnlivý rytmus, který jde dobře k tématu. je zajímavý a stojí za bližší pozornost, protože nepřízvučné začátky veršů (jambické stopy) nejsou v češtině často k vidění. - střídají se s daktylo-trochejskými, což je ještě zapeklitější, ale v prvních třech verších to funguje dobře, když začneš rytmický verš jambickou, nebo daktylskou stopou. druhou polovinu 2. a 3. verše lze totiž číst jako samostatnou rytmickou jednotku, i když není vyznačená graficky jinak než tou mezerou navíc. "jak krásně" (jambický začátek), "lekám se" (daktylský) - k tomu je nutné pamatovat, že nastolíš metrický impuls - tzn. očekávání, že celý verš bude pokračovat daktylskými (příp. daktylo-trochejskými), nebo jambickými stopami -, který je potřeba dodržet (a zde jej dodržuješ). ale 4. verš z toho vypadává. - "se mnou radují se" nevede ani k jambickému ani k daktylskému verši. - zkus na to přijít i pocitově, netřeba rozpočítávat přízvuky. když si vybereš čtení: 1) "se mnou ra-du-jí se", dostává se na začátek verše zničehonic trochej, a to už je trochu moc divoké, používat na začátku všechny tři stopy. - nebo méně pravděpodobné čtení: 2) "se mnou ra-du-jí se", dostáváme dvě těžké doby za sebou a to také nic není. (resp. je, ale tato stopa je tady mimo mísu) takže jedině možné, pokud chceš udržet rytmus, by bylo "se mnou se radují" - a číst to jako dvě daktylské, nebo tři jambické stopy. podobně druhá polovina verše. - tam se zase sejdou dvě lehké doby na začátku ("jak se") - a když budeme počítat kontinuitu s první polovinou, tak dokonce tři ("tím jak se"), takže je potřeba následovat "jak" těžkou dobou (nejspíš: "jak mihla se") v 5. verši se sejdou tři lehké doby díky spojce "že", kterou by bylo možné snadno vypustit; nakonec naruší rytmus "ani". - "ta je-jí tám-hle-ta a-ni tro-chu ne-lé-tá" - cítím tam dvě slabiky navíc. - jinak je to jambicko-daktylo-trochejská směs, ale tady to nevadí. - jen ten počet slabik nehraje. - např. "ta její támhleta vůbec nelétá" by se mi četlo lépe. nebo jiné dvojslabičné slovo na místě těch původních 4 slabik. ta básnička je rytmicky velmi obtížná, jak je vidět, ale též díky tomu střídání stop živá. - jenom to nesmí úplně vybočit.*

litaci ja rad>....o))))**

... díky :o)

Líbí se mi ta forma se skrytými rými(ale i pointa), u mě tip.

...fááájn*

... Sedláček?! :o)

Hezké *

***