Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSestra
Autor
Honzyk
Dům číslo třináct
dvě okna v prvním patře
dva pokojíky
záchod
máma
táta
a Naděžda : ta mi říká bratře
*
Vezu ji v kočárku
bedlivě pozoruje fasádu rozežranou
pak na břicho se otočí
čte si
občas zívne
...a za chvilku:
"Chtělo by to ňáký dobrý prachy
a z týhle díry pryč
dokud budu mladá..."
Před rokem a půl se narodila
Tak ukáže mi záda
založí Baudelaira doutníkem
co mámě šlohla a řekne:
"Vyprávěj dál!"
"Dyk jsem nic neřek!"
"No právě - šest ti je a chováš se jak dědek!
Hele, delňasové!" - chystá prak
ujíždím s kočárkem tak tak tak
Kolečka točí se
Naďa vříská:" Já nebyla ve Svazu německých dívek ! Hrkáš se mnou jak s komunistkou!
Počkej, až začnu chodit, naleznou tě s prostřelenou hrudí !"
*
...si představuju Naďˇku
jak poprvé jde do školy
Tam o tabuli tříská:
"Á bod dvě Á bod tři
přemýšlejte, děti!"
Učitel bičem spráskán chtěl by být Lajkou co do prdele letí
a Nadˇka
Naďa
Naděžda
zoufale drápe do omítky slova
jimž nikdo nerozumí
S cigárem v puse
srdce lavic brečí
hlava puká
V ní řve lev domácí
(jídlo i pití na stojáka nebo v chůzi)
"Kurva! A do prdele!Jak jste , děti, blbéééééé! Poseru se z vás!"
***
Bez trávy
krajiny
bez odpůrce
Už visí Naďa - hodila si mašli
(Právě dočetla story o Větrný hůrce)