čierne stavby

zvýrazněný rytmus, dělení textu do veršů a náznak koláže bezesporu patří mezi poetické prostředky. - co však převažuje: názorová propaganda, moralizování, prvoplánové výroky. - (plus jedna pohádková metafora a jedno stejně standardní metafyzické klišé "svedomie seky nezaplati") jednou za čas se takovýhle text může jevit jako změna mezi jinými texty, které staví i na jiných poetických prostředcích. pro mě je ale problém v tom, že texty tohoto rodu těží především ze svého umístění v kontextu a samy ze sebe mají málo co nabídnout. - v podstatě by bylo možné vyrobit z textu šablonu a nastříhat podle ní x podobných básní s jiným myšlenkovým obsahem (např. červeným nebo zeleným pro změnu). proto si myslím, že vystavět báseň na tezi a nalít ji do co nejméně vynalézavé formy není dobrý nápad (jakkoliv třeba v dramatu se to běžně dělá). samozřejmě je možné vyjadřovat své názory v rytmizovaných verších. - možná se nad jejich sdělením lze i zamyslet. - ale tohle ještě není poezie. - a nejsou ty názory ani nijak nápadité, ani nijak horké, spíš následují obecnou konvenci. - slova se mi mění v lehce stravitelný popcorn. - když už angažovaně, tak bych doporučoval prásknout do toho pořádně a nerozplývat se ve středostavovských serepetičkách a mediálních pravdách. :) na druhou stranu, absence romanticko-lyrického balastu je příjemná (až na to dvojverší), i když právě zakotvení básně v jakési společensky bezpečné pozici z ní dělá polévku bez koření.

okrem toho dielo bolo vytvorene generovanim internetovej diskusie v style Flart poetry. Och joj tusim sme tu zamrzli v romantizme.

rasizmu je plna spoločnost a ja som o tom napisala. to so mna rasistu nerobi.

Do poloviny jsem byl přesvědčený, že mluvíš o bělošských černých stavbách, které jsou opravdový problém. A on je v tom akorát rasismus...

autor sa so stavbarskym rasiszmom nestotoznuje

jo jo :D