Banána

Veležlutý banán s dalšími po pravém boku,

byli žádaným zbožím po většinu roku.

Mezi ovocem byli jasnými pány.

Za jejich přítomnost platili se těžké money.

Jejich zlatavý kabát lepší než Gucci,

ti, co nezáviděj jen nevěřícně čučí.

Na svůj oblek náležitě bánan hrdý byl,

nikdy ho nesvlíkal, natož aby ho myl.

Jednoho dne jim však kabát zhněd,

barvu měl jak oprýskaná měď.

Těla změkla jim dík věku,

před jejich koncem nebylo útěku.

Noví banáni maj teď jejich místa,

kde skončili oni, nejsem si jista.

Povídá se, že neunesli stáří,

chtěli být věčně mladí, ti blázniví snáři.

Za šťopky společně se chytli a skočili z regálu dolů,

stali se na podlaze potravou mrchožroutských molů.

Na samé dno zapomenutí padli, 

ani ti co je nahradili dlouho nevydrželi a do tejdne zvadli.