příští rok stejný den

zajímavé je, že než přišly "rozinky hvězd", zněla mi báseň přirozeně, civilně důvěryhodně. - jak nastoupily metafory, začala se o něco snažit a smetla pavoučím vláknem rozprostřenou náladu. přinesla buď banality, které v tom nově nastoleném rejstříku nemohly dál nést civilnost, nebo zase symbolismy, které jazyk otrávily. - jemnost se nechala rozbít. - krmelce, lesní bůžkové, lívance, květiny na hrob - to nemohu vzít ani s ironizujícím odstupem. nemám pro něj oporu. - to bychom také mohli ironizovat hrnec na plotně, o což se snažili autoři již koncem 50. let. - vážně to vzít také nelze. - leda snad jako rokokový zpěv lesního slavíka. - ale ten už tu byl. - ačkoliv, viděno z jiné strany, seifertovskou líbeznost bych tu našel. škoda jen, že právě u mě se neuplatní, protože je moc bezkonfliktní; konflikt v básní se nechal lehce uplatit sladkostmi a šatičkami.

"rozinky hvězd z lívance měsíce" mě nevim proč dostalo. ne moc inovativní, ale zaujalo.. tip jo

Trochu váhám nad rozinkami hvězd z lívance měsíce, páč mi tenhle obraz nějak z tvýho textu "vyčnívá". Já vím, je tam slunce, tak proč ne i to související, ale nevím, školy nemám. ÷) Jináč ale poměrně příjemný čtení, navíc celkem aktuální poetická glosa. *

:) hezký

...T

taková filipojakubská:)*

Ten patos se v tom motá tak nějak křiklavě, textu schází gradace - snaží se být intenzivním každou chvíli, dky se zadaří. Přesto se mi líbí, kolem čeho je báseň postavená a celkový obraz (spolu s několika detaily) působí poměrně silným dojmem.

taky jsem se pozastavila nad těmi ponožkami...ale dost dobrý, laureáte *

*

ponožky jdou zouvat?