Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

První blok témat

07. 05. 2012

3375

Autor

Lyryk

Přátelé kritiky, jimž se mnou ještě nedošla trpělivost, zpracoval jsem pro vás první tématický blok k diskuzi o smyslu a určení kritiky. Moje představa je, že budeme podrobně v diskuzi probírat pojem za pojmem a budeme si ho vysvětlovat. 1) Zajímá mě jak úkol kritiky vidíte vy a nakolik byste polemizovali se stručnou definicí Karla Pioreckého.

První blok kritického semináře

(na podkladě publikace -> Karel Piorecký, Česká poezie v postmoderní situaci, Academia 2011)

Z úvodu, něco jako úkol kritiky -> zmapovat, vysledovat

nesourodý korpus text; vývojové tendence ve výrazové i tematické rovině básnické výpovědi a způsoby navazování a přetváření tradičních výrazových prostředků

podoby a stylizace lyrického subjektu, typologie lyrických subjektů, podoby a proměny subjektu v poezii

tradiční koncepty lyriky: spirituální, věcný a imaginativní

tomu napomáhají -> prostředky

analýza jazyka, hodnotové rámce, kritéria a očekávání kritiky

(souhrnná polarita -> kontinuita versus typologie!)

Trávníček - typologie:

rozmáchlé gesto a stylizace, „přepsat poezii“, jazykový experiment, stylizační originalita, Typlt, Langer, Pížl, N. Holub

poezie ztišení a řádu, náboženské transcendence, ukotvení v bodu mimo tento svět, „reynkovská stopa“, Kolmačka, Stohr, Doležal; zprůzračňování, Borkovec, Murrer, Chlíbec, Reichl, Petr, Trojak

oslovení realitou, Motýl, Správcová, Hruška, Fajkus, Kremlička

Málková kombinuje přístup interpretační, typologický i kritický

Balaštíkovy univerzálie, univerzální básnické typy:

V soudobé poezii se vyskytují všechny druhy poetik (od surrealistů přes dekadenty a mystiky až k civilistům), což nebylo „nikdy dřív“ (různost je ovšem trvalá)

Typ empirický se vztahuje k obecně sdílené realitě, magický určuje víra v to, že slovo dokáže realitu vytvářet, spirituální náboženská zkušenost, reflexivní identita já

Konstituování nadčasových typů

V Červenkových „Fikčních světech lyriky“ se interpretací rozumí charakterizování imaginárního mluvčího v imaginární situaci promlouvání

Dobový kód literární kritiky 90.let, na příkladu Borkovce a Typlta, pomocí Jaussova konceptu horizont očekávání, estetická distance

Horizont očekávání je tvořen dosavadní estetickou zkušeností, neboli kontextem.

11 názorů

vk

15. 05. 2012

Dát tip

diskusiu sledujem, vďaka Lyrykovi

v literární kritice je také nutné vycházet z toho, že zde neexistují žádná exaktní měřítka. - ani stylové šablony nejsou přesně dané, neustále se proměňují. - nelze vzít šupleru a změřit s ní nějakou báseň a říct, kolik má dílků nějaké poetické veličiny. takže i ty kánony, které si každý kritik vytváří, jsou postaveny na určitém předem daném přístupu k literatuře, na literárně-poetických východiscích, preferencích, jež jsou za hranicemi zpochybnitelnosti. - každý si je určí sám (každý jednotlivý čtenář, stejně jako čtenář-kritik), neexistují žádná obecně daná. - stejně tak neexistuje "objektivní" pohled na to, co je více, nebo méně poetické, funkční, působivé atd. MIMO tato předem daná měřítka. - objektivní, podložený kritický soud se může odvozovat teprve od nich a v jejich rámci. - jinými slovy, není zde absolutní úběžník. i když si Piorecký (nebo jiný kritik) vytvoří svůj vlastní kritický svět, rozmístí si do něj veličiny, nevypovídá než o svém vztahu ke světu - a to je klíčový rozdíl mezi seriózní kritikou a seriózní vědou. - nevytváří věrný obraz/odraz skutečnosti, nýbrž vlastní mytologii, para-model. - s jako takovým je s ním potom nutné dále nakládat. - veličiny jsou v něm pouze symboly a znaky.

whispermoonlite

10. 05. 2012

Dát tip

první věc je, že mi kritická klasifikace přijde od počátku nevěrohodná tam, kde se kritik pokouší hledat paradigmata a strukturní modely v živém organismu literatury, jako by se jednalo o buněčného živočicha. typologizace, dělení na tendence, skupiny - to je ta část kriticko-historické práce, v níž dochází k tvorbě para-diskursů, jež s tím původním diskursem díla mohou souviset i velmi vzdáleně. vzniká tak oddělená literární mytologie. - jaksi z pracovních důvodů ji lze ospravedlnit, ale neměly by se na ní zakládat definitivní kritické soudy. - tedy na poměřování dosaženého para-modelu a vlastního díla. třetí, a čím dál podstatnější věc je, že dnes již jeden člověk nic nezmapuje. - textové pole se rozrůstá geometrickou řadou, a jak ukazují zvlášť literární servery, tradiční představa o vertikální heirarchizaci literatury bere za své. - nebo-li, i to co je u pomysleného základu pyramidy, je platnou a pozornosti hodnou součástí literatury. od toho odvozeno, dřívější selektivní a diskriminační funkce kritiky v rámci textového pole ("korpusu textů") je upozadněna a do popředí se dostává práce, komunikace, bezprostřední interakce s vlastním textem, jak to můžeme vidět i tady. - tímto novým způsobem vyvíjí kritika tlak na primární literaturu. řečeno jinak, nejde tolik o vytváření kánonu, který je za hranicemi uchopitelnosti, ale o bezprostřední působení na text (soubor textů). dá rozum, že ani práce s aktuálním textem - s jeho smyslem a fungováním -, v tomto zmenšeném měřítku, nemůže být prosta kontextuálního povědomí v oblasti poetických prostředků a stylů (které jsou nějak pracovně roztříděny - viz výše), ale jejím cílem není text klasifikovat, přiřadit mu cenovku. kolem a kolem, s Pioreckým v podstatě vůbec nesouhlasím, představuje pro mě v tomto starší a dožívající akademický přístup, sleduje docela odlišné záměry.

Metta

10. 05. 2012

Dát tip

ok, za úkol písmácké kritiky považuji poskytnout autorům na základě vlastní literární erudice a zkušenosti zpětnou vazbu takové formy a úrovně, aby byla pro autora podnětná a "použitelná". Jen můj pohled. Pioreckého definici beru jako jednu z možností. V písmáckém prostředí by ono mapovaní a sledovaní ... mohlo být zajímavé mj. ve srovnání s jinými lit. servery a s tištěnou poezií. Btw. dotyčného názor na písmáckou resp. netovou tvorbu publikovaný kdysi v Tvaru 2008 mě svou "hloubkou" velice zklamal. Sama mapuji a sleduji spíše problematiku místních oblíbenců/plagiátorů/nohsledů - i v souvislosti s pojmy v tvém textu. Možná i to by mohl být úkol kritiky: upozornovat v konkrétních případech na rozdíl mezi inspirací a nápodobou. Jinak vzhledem k množství děl se má mapa skládá z 99 procent z bílých míst a na zbytek řeším intuitivně, zatím bez potřebných znalostí - držíc se svého kopyta (psychologie, sociologie).

Rajmund

10. 05. 2012

Dát tip

/Přidat vlastní názor-kritiku/ Jaký je rozdíl mezi názorem a kritikou? Co očekáváme na Písmáku od názoru, a co od kritiky?

sveřep

09. 05. 2012

Dát tip

hezký by bylo, kdyby úkolem kritiky takhle mohlo být SROZUMITELNĚ POHOVOŘIT :)

Lyryk

09. 05. 2012

Dát tip

je to přeci ten první odstavec kde za názvem oddílu je šipečka a za ní dvě klíčová slovesa, tj. konání kritiky -> zmapovat, vysledovat a pak následuje: CO já se snažím, abyste to nemuseli celé číst, to se nikam nedostaneme (jinak je to od strany 7 do 22) otázka tedy zní: jak a do jaké míry mapujete a sledujete vy, potažmo, je to vůbec potřeba v tomto prostředí? možná bychom se mohli k semináři sejít, bylo by to mnohem konstruktivnější, ale třeba se ještě rozjedeme .)

Metta

09. 05. 2012

Dát tip

Děkuji, Lyryku - výpisky jsou to velice hutné a mnohoslibné, ale připomínají mi spíš soukromou osnovu k ústní přednášce. Jsem na tom podobně jako E.B. - co je konkrétně ta Pioreckého stručná definice, k níž se mám vyjádřit?

Lyryk

09. 05. 2012

Dát tip

Jsou to výpisky jeho názorů, pro naše potřeby jsou tu podnětné a důležité pojmy. Ach jo, takové semináře by byly nejlepší fyzicky..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Československá literární komunita

První blok témat

Autor

11 názorů

Sdílení