Natěrač

Živím se jako natěrač už 30 let a věřte mi, není to věru lehké povolání. Klientů ubývá a jsou čím dál více nároční. Dříve jsem přišel, vytáhl tři kbelíky barvy a klient měl vybráno. Dnes je to samé: „ Tak obývák blankytně modrý, ložnici nám vezměte lila a do kuchyně nějakou tu tapetku.“ Takže než se pustím do malování, probíráme se společně vzorníky a hledáme ten správný odstín lila, který by byl pánům vhod a z lila je najednou broskvová, z modré tyrkysová a místo tapet si nakonec nechají dát kachličky.

Je to k vzteku, ale jsem jen natěrač a zákazník můj pán a tak se míchám s broskvovou, načež paní přijde a začne tvrdit, že ta broskvová je moc broskvová a že si ji představovala víc v barvě meruněk, pak je zase moc meruňková, potom zase moc banánová a až si paní konečně vybere, které že to ovoce vlastně chtěla, tak já mohu malovat. Vylezu na štafle a než se stačím štětkou dotknout stěny, panička už vříská a obkládá si země novinami, aby snad nemusela svou novou manikúru máčet v kýblu s nějakým saponátem. To už není na moje nervy a tak si zajdu na jedno Marlboro a nechám paní domácí, ať si plovoučku pokryje novinami, přičemž si oběhne i několik sousedů, protože doma má jen jedny noviny, jelikož je vzornou třídičkou odpadu. Z jednoho Marlbora se vyklube půl krabičky a to přicházím teprve v okamžiku, kdy se s vítězoslavným pohledem, paní zvedá ze země. Závan cigaretového kouře se za mnou táhne a zřejmě paničce úplně nevoní, protože ta s nakrčeným nosíkem konečně odchází a nechává mě pracovat.

V pozdním odpoledni mám hotovo a po důkladném překontrolování všech rožků jsem požádán, abych natřel ještě lavičku na zahradě. Paninky se ani neptám a lavičku natřu univerzálně hnědou, což mi pak hodlá pěkně vytmavit. Přece nebude mít takhle nudně hnědou lavičku. Po dalším vřískotu a nadávkách na mou osobu si na čerstvě natřenou lavičku vyčerpáním sednu a s řádně velkým hnědým flekem na kalhotách vyskočím, když si uvědomím, že barva ještě nezaschnula. Na lavičce však zůstal obrys mých hýždí. Ač k nevíře, ale s tímto originálním vzorem je paninka nadmíru spokojená a nešetří tučným dýškem. Tak mi prosím pěkně ještě řekněte, čeho já se dočkám.