Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBáseň psaná na Prahu
Autor
nonamebeast
podej mi ruku milá Praho
už tu na tebe čekám s růžovým líčkem
a očima doširoka otevřenýma životem
i trochu plnýma nesplněných snů a touhy
živé z probdělých nocí na tvých ulicích
dlážděných hlavami kamenných koček
a vykládaných hlasy pouličných zpěváků
když vzduch je plný všemožné hudby a
duše u Tančícího domu sama tančí
v myšlenkách mi takhle navečer
sama v Brně
jak táhnou mraky po nebi dál
táhnem spolu s nima točíme se na tom
svém rychlém pomalém smutném veselém
krásném světě co máme k žití bláznění milování
a zouvám si boty zůstávají kdesi v nedohlednu
smál by ses mi za tu dětinskou hloupost
bosé nohy v parku a rozpuštěné vlasy
lehám si na trávu a pozoruju jak se slunce
proměnilo v měsíc a nebe v hvězdy
co jsou někdy pod zemí
ale jednou je spolu vykopeme celí usmátí
slibuju a možná trochu pláču dojetím
a tak podávám ti ruku směrem nahoru
milá Praho tam někde v dálkách spící
pod tím stejným českým nebem
jako dneska já
snící lidské sny
10 názorů
první verš mi zněl velice slibně
taková lehkonohá prostovlasá atmosféra se ti povedla, ale na mě je to až moc růžové