Nejezte hříbata!

                                            http://www.tridistri.cz/webshop/index.php?sec=detail&id=2059

V dějinách lidstva z času na čas zanechá svůj nesmazatelný otisk velikán, jenž oplývá natolik mohutným a mnohostranným nadáním, že by jím mohl být podělen i početnější kolektiv a ještě by gigantovi zbylo talentu ažaž. Zejména renesance se takovýmito osvícenci doslova hemžila. Michelangelo, Leonardo, Petrarca, Boccaccio, Dante, Cervantes, Shakespeare, Hasištejnský a Paracelsus, to jsou, jak my, přátelé floskulí a klišé s oblibou říkáme, jen špičky ledovce.

Navzdory volání moderní doby po odbornosti a úzké specializaci, vyskytne se i dnes jedinec, obdařený řadou rozmanitých vloh. Jedním z těchto duševních titánů současnosti je Dr. Michal Konštacký, MD, PhD, MBA, v literárních kruzích známý pod uměleckým jménem Vaud.

Nehodlám se rozepisovat o jeho podivínské zálibě ve sběru akademických titulů, bezděčném světoběžnictví či polyglotství, kořenícím v kosmopolitním prostředí pandemicky rozhaluzené rodiny. Ani dlouhou řadou roztodivných uměn, v nichž bezesporu vyniká, se nechci zabývat. Zabudu se výlučně jeho prací na poli literární publicistiky; na latifundii, již dlouhá léta s koniášskou zapáleností obdělává a která konečně přinesla plody v podobě knihy fejetonů s názvem Nejezte hříbata!

Autor, ač literární ochotník, disponuje neobvyklou schopností zažít něco nesrovnatelně dobrodružnějšího, humornějšího, pitoresknějšího, zkrátka něco zcela jiného, než co byste zažili vy, ocitnuvše se na jeho místě. Zde spočívá kouzlo textů tohoto ušlechtilého vzdělance, jenž tvoří výjimku z pravidla: Spisovatelem se stává člověk, který nemá dost fantazie na to, aby byl doktorem. Za takto pečlivě provedenou publikaci by se, dle mého názoru, nemusel stydět ani skutečný lékař a spisovatel.  

Knížka, v rozporu se zvyky autora, není psána pravopisem digitálním, alebrž analogickým, jazykem českým a fontem Times New Roman CE Bold, pročež je nesmírně čtivá. Knize se nedá vyčíst nic, naopak z knihy mnohé; řadě čtenářů rozšíří obzory, některým navíc i zornice.

Sbírku fejetonů autor rozdělil do tří částí, které drží pohromadě téma, osobitý styl a především vazba.
Úvodní pasáž tvoří fejetony nesoucí souhrnný název - Fejetony, povídky a úvahy medicínské, v nichž se Vaud představí jako syntéza lékaře, výzkumníka, vtipálka, obchodníka a člověka hledajícího svoje místo na červenější straně železné opony.
Druhá část obsahuje texty, které mapují pestrou škálu autorových koníčků. Svým fejetonově typickým necitlivým a nelaskavým humorem si v nich dělá srandu převážně ze sebe, ale nebere to osobně.
Výběr povídek a úvah z rodinného života je společným motivem třetí části. V ní může čtenář nalézt např. stať o autorově nesplněné touze po práci v diplomatických službách či o nevděčné funkci prezidentova bodyguarda a snáze tak pochopí pisatelovo rozhodnutí odjet v budoucnu někam daleko, kde dosáhne závratných úspěchů. Zde si tento nápaditý humorista již chystá oslí můstek pro druhou sbírku fejetonů, která je nyní ve fázi příprav. V ní bude se značnou dávkou ironie, sebeironie, baronprášilství, ale i nevšedních znalostí popsáno nemálo výletů tohoto muže mimořádných kvalit na různá místa různých světadílů za různými účely.

Oku méně zdatného čtenáře ulahodí, že publikace nepostrádá obrázků. Ilustrace Pavla Kantorka hýří barvami, jimž vévodí černá a bílá, nicméně široká škála odstínů šedé rovněž nezůstává pozadu. Díky tomuto ohleduplnému grafickému provedení se ani barvoslepý knihomol necítí handicapován.

Už jen četbou obsahu s názvy sedmašedesáti fejetonů majitel svazku nabude přesvědčení, že Vaud musí být přinejmenším siamské dvojče, neboť není možné, aby se tolik příhod událo jedinému člověku. Dr. Michal Konštacký, MD, PhD, MBA, disponuje vysoce nakažlivým smyslem pro humor a nebojí se jej použít. S citlivostí lékárníka odvažuje přesné množství ironie, vtipu, hravosti a taškářství, každý článek je pečlivě vystavěn, vygradován a míří k pointě. Člověk má hned sto chutí onemocnět, aby se od něj mohl dát ošetřovat, a ocitá se v těžké situaci - polknout vše naráz, či uvážlivě dávkovat?

Knihu, do které jste investovali částku, za niž by náčelník konžského kmene Leprambembe vystrojil svatbu, není vhodné přečíst jedním dechem. Navíc málokdo s dechem vydrží tak dlouhou dobu, přestože je kniha krátká. Krátíte-li si její četbou cestu metrem, může se stát, že strávíte v podzemí víc času, než jste měli původně v úmyslu, přestože je kniha krátká. Ano, je krátká. I kdyby byla dvojnásobně tlustá, byla by krátká, neboť duchaplných návodů, jak čelit životním komplikacím s nadhledem a humorem, není nikdy dost.

Nenechal jsem si ji tedy ujít, a radím vám, ani vy ji nepřehlédněte, zvláště jste-li šprýmaři, srandisté, žertéři, veselé kopy a hypochondři.