Asociační metoda IV. - Terapie

záchvaty mrtvé poezie
záchvaty egoismu plodící básně
trpící pod náporem elegie
modré a hluché a smrtelné děti
básníkova duše neskrývá radost
(radost se skrývá v toffife)
duše odkrytá je jak tanku pancíř
prostřílená a smrtí zalitá

sedávám jako vždy nad notepadem
mručí mi v hlavě a kručí mi v břiše
troška jiskřiček proletí v davu
a provrtá hlavu
ušními bubínky
ne to je hudba
oční sítnicí
ne to je imgur
v závitech se to prostě ňák semele
a člověk začne psát

probudí se v něm duše básníka
slabá a ubohá kňučící štěně
bez matky bez otce bez víry v boha
bez naděje na nález lotosu vědění
květy ukryté v bažinách věcí
věcí jež pojmenovat duše neumí
věcí které člověka vysají na kost
věcí jež v něm skryté chutě probudí
věcí jakých neviděl ve snách a v beletriích
věcí antikvariáty nesbíranými
všeho toho shluky a hluky strojů neuronů

a člověk přesouvá myšlenky ještěrkou
po bednách po částech po kontejnerech
uvíznou mezi hlavou a rukama
nebo se osvobodí a vymaní ven
kde je nikdo stejně neuslyší
jen čárka bliká v bílém prostoru
a bílý oceán naslouchá vlnám
mozkovým vlnám smutného příboje
vlnám a pěně z černého textu
pár kilobajtů emocí
a hloupé lamentace nad zasraným světem
nebo vtipná polemika jak nepatří
bouchačky do rukou malým dětem
anebo tripreport po těch třech jointech
anebo kádiš jak od ginsberga
či řádky o tom jakej to byl hajzl
a jakej jsem hajzl že jsem se provinil
odstavce o nudě, prudě a sváru
výmysly božích charakterů
hloupnutí postupné z alkoholů
a výčitky nad promarněností dnů

Klávesnice klepe
a ruce tančí
a myšlenky se ve štávě škvaří
Notepad slyší, mlčí a tváří
se jako věděl by oč tady běží
Jsou to jen bajty
a tohle jen myšlenky
Kousíčky labilních neuroz
Drobečky komplexů které se snaží
vymanit ven a ulevit básníkovi
ale uvíznou jen v tom blbym notepadu.