Na střeše s pornostar

- Hmm, to je blbý.

- To neni, blbý. Ale stojí to za hovno.

- Proč ti tu povídku nevydali?

- Bylo tam moc čuráků.

- Blbost. Podívej kolik jich je tamhle. Mávla rukou někam do hloubky pod střechou paneláku a vytáhla z výstřihu krabičku cigaret. Chceš? 

Za městem pod náma zapadalo slunce. Její kozy se pravidelně pohupovaly jak vlny na pobřeží, olizovaly okraj trička, a zase tiše tekly po jeho okraji. Vešla by se mezi ně půlka Detroitu a ještě by kus zbyl. 

Měla snad největší kozy jaký jsem kdy v životě viděl. Jednou, když jsme se ožrali na jedné dobročinné akci jsem nevydržel a zajel jí rukou pod triko. Byly překvapivě jemný. S ledovým klidem mi tu ruku vyndala, a strčila jí dolů. Co měla nahoře, muselo zřejmě pocházet z tý obrovský propasti vespod. Jinak se to vysvětlit nedalo. 

Přihnul jsem si z poloprázdný flašky a vyměnil jí za připálený cigáro. Přitom je to jediná ženská, se kterou jsem ležel stkrát v jedný posteli a přitom jí fakt nikdy nešoustal. Jen jsme si to tehdy udělali navzájem. Kolem korzovaly davy rádoby charitativních kreténů, kterým ve skutečnosti byla dobročinnost cizí asi tak, jako mně Mao Ce-Tung,  a jí to teklo po stehnech jak vodopády co našel Livingstone na řece Kongo. Já pak zkropil mísu chlebíčků vedle piána, a tím to zvadlo. Příští rok nám už stejně žádná pozvánka nepřišla. 

Seděli jsme na střeše a mlčky pozorovali šrumec tam dole. V jednotlivých ulicích se probouzely oranžový řady výbojek a dole na chodníku u party šlapek přibrzdilo policajstký auto. Rychlej kouř, vypláchnout vodou z petky, a zpátky na plac. Symbióza je přirozený přírodní jev. Auto bliklo majáky, a odrazilo jako velká líná velryba od břehu, někam na další štaci.

- Přišel mi dopis, řekla a cvrnkla vajgla do luftu. Pokrčil jsem rameny a sledoval hasnoucí nedopalek jak rotuje vzduchem. 

- Z Los Angeles.

- Tam někoho znáš? 

- Ne. Psali mi z jedný agentury. 

- Kurva proč by ti psali nekdo koho neznáš? Ti nepíšou ani ty co tě znaj. 

- Chtěli by se mnou točit pro Hustler. 

- No a? 

- No, manžel je z toho dost na švestku. Vždycky chtěl abych točila porno. Ale když teď tak nějak neví… 

Vodka mi prosvištěla krkem jak spratci na horký dráze. Pachuť byla stejná. No jo, holka. Vono je něco jinýho když roztáhneš kopyta doma na gauči, a něco jinýho když na tebe má civět půlka Ameriky. 

- Myslíš že půlka?

- Asi tak nějak. Tipoval bych aspoň sto milionů nadrženej hovad. Yankeové, Hispánci, ty chlápci v čínský čtvrti, Irové a Makaróni. Zbytek jsou buzny a křesťani. Ty tohle péčko nekupujou. 

- To je asi dost, co? 

Přikývnul jsem a vytáhl z jejího výstřihu krabku. Je fakt, že by na ty kozy měla mít zbrojní pas. V podstatě kdyby se rychle otočila, mohla by někomu ublížit. Naštěstí rychlý pohyby její doménou fakt nebyly.  Neřekla nic, protáhla se, a zvedla nohy do vzduchu nad ulíci.

Dole přirazila k chodníku otřískaná kára a jedna z holek se odlepila od zdi. Za ní nastoupila dovnitř druhá i třetí. Zbylý dvě se přeskupily do nový pozice. Auto rachotivě odjelo. 

Bylo by to dobrý péčko. Tím jsem si byl jistej. Většiná chlapů se udělá už při první scéně. Štíhlou ženskou s podobným matrošem abys pohledal. Většina neměla pod sto kilo. Ona s bídou semdesát na metr osmdesát vejšky. A co se jí vejde mezi stehna, vo tom bych fakt mohl vyprávět neuvěřitelný věci. Přitom jsem byl sotva na kraji. 

Ta hubená zrzka zatím kouřila dole v průjezdu. Na chápka v tom šeru už nebylo moc vidět, ale na zdejší poměry vypadal docela slušně. Ale zdání klame. Znal jsem skvělý kluky, který pod tričkem s nápisem Vykuř mi! nosili zlatý srdce. Kromě něj sice taky pár zlatejch řetězů, nožů, nebo devítku, ale jinak byli fakt fajn. A pak znám spoustu kurev co choděj v kvádru a jezdí bavorákem. Přitom by za pár pětek prodali vlastní ségru. 

Zkusil jsem z lahve vyždímat poslední kapku. Marně. Hodil jsem jí dolů. Flaška se s  hlasitým třeskem rozlítla po silnici. Chlápek si fofrem zapnul poklopec a zmizel ve tmě. Od nádraží byla slyšet fízlovská houkačka, a začal se pomalu zvedat chladný večerní vítr.

- Co si o tom myslíš? zeptala se, a pustila do větru proužek cigaretovýho kouře. 

- Nevím, kolik máš?

Vylovila z kapsy hromádku zmuchlaných bankovek a drobný. Maximálně kilo, řekla a usmála se.

- Stačí to na cestu do Angeles?

- Asi ne. Ale na další flašku by mohlo. 

- Tak fajn. Jedu s tebou. 

---