Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lomikar

10. 06. 2012

1292

Autor

Do roka a do dne

Lomikare, Lomikare,

napříště to v mysli nos,

světské dary nejsou stálé,

osud často metá los

Do roka a ještě do dne

může se ti snadno stát,

štěstí před tvou rukou uhne,

nebude tě více znát

Toho dne dohoří tvojí i knot svíce,

přijde k tobě smrti zmar,

cestu ti ukáže boží olovnice,

směr si jí však sám ty dal

Pozdě bude vážit skutky

až u srdce tě, zprudka, bodne,

pod oprátku jen dva schůdky,

Lomikare, do roka, do dne!

3 názory

To jsem prostě seděl ve vlaku a slova se sama začala skládat. Než jsem dojel do místa určení, byl Lomikar v sešitě, aniž bych já nějak rozhodoval o obsahu nebo formě. Asi to zní alibisticky, ale já - když to trochu přeženu - u svých věcí jenom hlídám gramatiku.

Edvin1

08. 06. 2012

Dát tip

Toto je ovšem pouze přebásněním známé legendy. Pokud je v ní něco nového, pak jsem si toho, navzdory opakovanému čtení, nevšiml. I když snad: Ve své básní jako bys dával Lomikarovi ještě jednu, poslední šanci: "napříště to v mysli nos", a: "může se ti snadno stát". To v originále (v podání Klasika) není - v té je Lomikarův osud zpečetěn. Ale ani toto žádná revoluční myšlenka není. Ed :-)

Alegna