plástve

děkuji armande

s velkým citem a velkou láskou... *

Taky děkuji - teta Aloisie je opravdová, měla ty vlasy po pás, takový tenký pramínek, přes den je měla spletené v drdůlku, ale ráno (když jsm si přivstala), ráno, kráčívala bosá v rozpuštěném stříbře...strašně se mi to líbilo a je to jedna z mála mých dětských vzpomínek

Krásná zrnka vzpomínek na domov a včelíny, tvořící dohromady trochu rozostřený, ale úplný obraz toho, co je na druhém břehu... Líbí se mi ty stříbrné vlasy tety Aloisie mezi divokými větvemi a šlechtěnými růžemi a hlavně nádherný obraz štěstí na kostce cukru. Ani by vlastně nebylo třeba, aby ty obrazy gradovaly (no, gradovaly, jakoby se postupně vybrušovaly, vyhrocovaly) do filosofického závěru (ačkoli když je hluboce pravdivý). Díky... *

krásné*

překrásná poezie života*

ajejej - to je čteníčko.Toto psaní mi ne-o-by-čej-ně vyhovuje. *

Neotřelé vzpomínání...

*

Zuzulinka: Možnáje to jen můj osobní handicap, že takhle uspořádané verše pro mě při čtení ztrácí plynulost. Když se to snažím číst plynuleji, tak asi není, co bych vytkla =)

Elvien, děkuji za postřeh, je to jen o uspořádání..četla bych to asi jinak - ale tak nějak se mi to rozprostřelo, nemůžu za to:) Alko - ano, vyvolat ten posit, to si vždycky přeji a pokud se povedlo, alespoň u jediné bytosti, je dobře:)

Velmi pěkné básně. Nemám moc ráda básně s kratičkými verši, ale tyhle jsou opravdu pěkné. Jen možná, na mě osobně by asi působilo lépe, kdyby tam bylo méně jednoslovných veršů. Přijde mi to pak místy už moc rozsekané, ale to je jen můj osobní dojem.

nádherné, z obou mi jde doslova mráz po těle... nevím proč, ale tak by asi básně měly působit :)*

zláštní, tyhle básně vznikly od posledních trojřádků...děkuji Vám, za sdílení, redaktorům za výběr

jo, *

**

***

vzpomínky na dětství jsou vždycky chvilkama takové hořkosladké. Povedlo se ti to. *

*

pěkné*

příjemně nostalgické jsou .. *