Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jsem komunista

16. 06. 2012
2
3
741

 

I když je nesnáším

v srdci jsem komunista

Jak někdo vůbec může říct

tento kus země je můj

Jak někdo může věřit v 

rozdíly mezi lidmi

Oblaka zatím nikomu nepatří

i když si na ně dělají nároky

monstrózní světové mašinérie

velcí šéfové v černých kloboucích

McDonald a lidská chamtivost

Musíme si uvědomit

jak jsme směšní

když se přežíráme v drahých restauracích

když se procházíme galeriemi

a pozérsky komentujeme umělecká díla

kterým nerozumíme

když čteme knihy nebo pijeme staré víno

když jsme smutní

když se radujeme v extatických záchvatech

když se opíjíme

když mluvíme o budoucnosti

když se schouleni v koutě

klepeme strachem před Smrtí

když píšeme básně

když máme na prstu snubní prsten

a myslíme si

že to něco znamená

když dostáváme výplatu

když kupujeme jogurty ve slevách

když močíme a sereme

když pojídáme hamburgery

když se ptáme kolemjdoucí paní na cestu

když kupujeme oblečení

když sedíme v kavárnách

a dloubeme se v nose

když se díváme na filmy plný lží

a ládujeme se u toho popcornem

když brečíme nad nešťastným osudem

americkýho hrdiny

když posloucháme hudbu

když chodíme do kostela

když si natáčíme budík na sedm hodin ráno

když se díváme do zrcadla

když jedeme vlakem

když na něco čekáme

Každá myšlenka by měla být o smrti

Asi se zblázním

v tomhle šíleným smutným

absurdním šedým světě

nebo si podřežu srdce

nebo zastřelím deset milionů lidí

na Náměstí Beznaděje

nebo se zapálím a budu hořet osm let

nebo napíšu sonet o lidském Odcizení

a budu nahý běhat ulicemi

nebo si budu cpát

vlastní hovna do uší

nebo budu házet šutry z oken

na tlusté hlavy mých bratrů a sester

nebo se vystřelím do vesmíru

a budu hledat neobjevené formy života

abych jim řekl

že jsem komunista

Nemůžeme milovat krásu

dokud si neuvědomíme

jak jsme odporní

jak hnusnej je nos

kterým cítíme všechny sračky

plovoucích měst

jak směšný jsou ty výrůstky

po stranách naší trapné palice

kterým říkáme uši

jak nechutná je pusa

kterou říkáme sladké věty našim milým

a nohy a ruce a břicho

a penis a kunda a prsty a záda

a vlasy

a kůže a chlupy

a nehty a krev a srdce

a žebra a zuby

a sliny

a pot a tváře a hovno

Jen tehdy budeme šťastní

až se naučíme sami sebe nenávidět


3 názory

trochu ti rozumim, komunisty nesnáším, ale svým zpusobem ti moc rozumim *

Lucie-at
16. 06. 2012
Dát tip
dobry

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru