ta hluboká poetika s dokonale upravenou košilí

je to legračně jinej svět ta próza a verše, osobně jsem se vtrhl do scény toho frajera s párátkem v puse, a pak najednou poetický vypravěč, náhled do frajerovy duše, esteticky konče, že "...nikoho nezajímá", a pak zas ten frajer s párátkem a jeho svět... Mě to koplo výborně:)

k textu len toľko, že som sa nepreniesla nad nesúlad strednej časti s ostatnými dvoma. Pričom zaujímavejšie sa mi zdali tie osviežujúce vety na úvod a záver - stred mi pripadá taký lacný - na efekt - obrazné fotogenické filozofovanie nad ničím. 

Ale ozaj ma zaujal komentár Maxa Hutara. Resp. prapodivná špekulácia o vzťahu autora básne k USA. Ale najlepšie je vymedzenie sa voči Američanom a pomyselné rozdelenie ľudských problémov či typov hrdinov na amerických a našich. Pobavilo!  "Proč se zabývat Jeffem, když to je svrab a není to náš svrab?"

...čiže, až nabudúce budem písať, dvakrát si rozmyslím, aký je môj vzťah k Amerike a či náhodou nepíšem o Jeffovi, ktorý proste nie je náš a nebude.

neotřelá, sebejistá, a svým způsobem atraktivní forma karikatury

Četl jsem před více než třemi léty a dnes tomu přicházím více na chuť, ty prozaické uvozovky jsou osvěžující pro formu, jen bych hlavně ten úvodní text významně zestručnil, ale i ten závěrečný, aby takříkajíc nestínil básni, která je bezvadná, např.:

Pokaždý, když vidím tvou novou káru před kanceláří, řeknu si, ten Jeff, to je frajer, ten firmu podrží

Jeffe, ty draku, to tvý žihadlo už skoro stojí na místě ředitele!

Jde o to, abys ponechal na čtenářích, aby se potěšili z vlastního důvtipu, když si obsah vcelku snadno dovodí. A dnes přidávám výběr, hlavně za odvahu ukázat jinou formu básní či jejich prezentace a jsem zvědav, kam to ještě posuneš.

film pro pamětníky

plyne, jako ze střižny filmového klubu

Mne pobavil ten významový kontrast mezi prozaickou a poetickou částí. To je kořeníčko. Žádné hlubokomyslné exhibiční rozbory, ale spíš   jak - to - na - mne - působí...    Dobře. Je to pohled na jednu epizodu v několika rovinách s lehce latentním humorem v pozadí.  *

mene tekel

určitě ano, ale bez práce to nebylo:-)

*!

Díky za názor. Je dobré slyšet, jak text působí na ostatní.

A taky celkem souhlasím.

Tuším záměr propojení těch dvou poloh, ta vulgárnější poloha je ale příliš agresivně sebevědomá, nestojí na opravdovém vhledu skrze text, spíš sama sebe polopaticky nutí. Už tím, že je sestavena ze zprofanovaných frází dává najevo, že je gestem a ne tvořivou prací s jazykem. Proti takové metodě nic nemám, naopak něco podobného taky často dělám. Aby takové gesto bylo poetické, muselo by ale být daleko čistší. Tohle smrdí polopatismem a lamentací.

Nehledě na to se mi velmi líbí samostatně ta vnitřní část. Líbilo by se mi i to překlenutí od vejce k autu, ale jak jsem řekl, ta prozaická část je nezvládnutá.