v 6.patře

za okny skoro tma, 

tabulky oken nesedí v rozpraskaném kytu, vržou průvanem

na stole ve váze voda se zaprášenou hladinou,

stará růže sklání uschlé okvětí nad skleněný okraj, skoro jako vrby u břehu tůní v lesích na Šumavě, pod nimi umakart sem tam opálený od cigaret.

A na pohovce v rohu, vedle umyvadla s kapajícím kohoutkem, pod lesklou prošitou dekou co nehřeje, se zahřívají dva tuláci v řiši chtíče, spocení zimou.

On ani nepostřehne, že ona pláče. 

Někdo zaťukal na  zeď za jejich hlavami.

Přestal

          a otočil se na bok.