Vigan – Díky za pochvalný komentář.
Předvídatelné, ale milé, možná ze začátku trochu rozvláčné.
Pedvo, kdepak pro syny, pro sebe si ji schovám, abych věděl jak na to, až zůstaneme s mámou sami sobě napospas :)
Danny - Dík; pointa bylo to první, co mě napadlo, děj už jsem přidělával právě pro ni.
Zordon - Až tak moudrá Ti připadá, že ji schováš synům na pak? Pomalu už budu mít důvod zpychnout.
Mý synové jsou ještě malý, tak si moudrou povídku uložím hlouběji do paměti, aby vytanula v pravý čas.
StvN - Vím přesně, co je retrospektiva. Mohu za ni považovat každou větu, která se obrátí k tomu, co se stalo v minulosti, nebo třeba jen nějakou větší ucelenou část děje. Nějakou hranici si lze asi těžko určit.
Já jsem nemínil, že jsi nepochopil mou povídku (To by byl nesmysl, je zcela jednoduchá), ale že bych to mohl říct, a bylo by to stejné, jako když ty říkáš, co jsem nepochopil já.
Tvé poznámky vůbec nevypadají scestné, já je vnímám, čímž ovšem neříkám, že se jimi hodlám bezezbytku řídit. To ty ani nepředpokládáš. Já to považuji mezi námi za vyjasněné. Moje osobní resumé je takové, že pokud to nenaruší přehlednost děje, klidně se vrátím v čase, budu-li to považovat za vhodné. Co dělám, to vím do míry dosti sečtělého člověka, nikoliv ovšem literárně vzdělaného. Z takových kritik, jako je ta Tvoje, se rád něco dozvím. Vzdělávat se v oboru ovšem nehodlám, mohlo by mi to změnit styl natolik, že už by nebyl můj. Stalo se to už víckrát. Pro zajímavost z hudby - mnohý dobře improvizující amatér ztroskotal na tom, že se nechal přimět ke studiu harmonie. Mně už se v psaní možná nic podobného nestane, nějak mi došla inspirace, ale aspoň jsme si dobře pokecali.
Nechapes to spis z duvodu neznalosti pojmu. Nepochopil jsi, ze retrospektivne vypravis az na prvni dva odstavce celou prvni cast. Domnivas se, ze retrospektivni je pouze vzpominka na seznameni. Pritom retrospektivni jsou i dalsi pasaze, namatkou: Dva dospělí synové; už si žijí po svém ve městě. Vystudovali a teď pracují v úřadě s pány...
Stejne tak prima rec: Ale pan farář se jen směje: „Vždyť jsou po vás, obou, přičinlivost se neztratí!“
Je retrospektivni, protoze pan farar to nerika v pritomnem case pribehu, ale rekl to nekdy drive. Dalsi odstavec to same: žena se celá změnila. Chodí po domě, pořád něco upravuje a jak vidí manžela, hned spustí nějakou výtku.
Zena se zmenila, byl to nejaky proces, ten patri do romanu. Povidku je nutne vystavet na aktualnich postavach. To je jeden ze zakladu kratke prozy. Kazdopadne je ten odstavec take obracen k minulym dejum, tudiz je retrospektivni. V case pribehu je zena nekde jinde a prakticky nevime, co dela.
Proto jsem psal, ze jsi nic nepochopil a skutecne nema smysl to dal rozebirat. Pisu to jen pro vysvetleni, kdyby to nekoho zajimalo. To je k retrospektive. Zda se, ze k podobnemu nepochopeni doslo na vice mistech.
Zaverem. Kdyz neni shoda v pojmech, je prirozene, ze nedojde ke shode v predmetu. Moje poznamky pak vypadaji zcestne a muze se zdat, ze jsem tvuj text nepochopil. S tim presvedcenim nic neudelam. Zpocatku jsem nabyl dojmu, ze s tebou mohu mluvit primo, bez vysvetlovani. Zdalo se mi, ze vis, co delas. Moje chyba.
Tvou povidkou se zabyvam z nekolika duvodu. Za prve proto, ze mi prislo, ze si to potrebujeme mezi sebou vyjasnit. Za druhe proto, ze je v arene a muze to zajimat jine ctenare a autory.
Tolik k vysvetlovani. Jestli potrebujes jete neco objasnit, neni problem.
StvN - „Kdyz mi nekdo ukaze cloveku ja nevim padesat let, ktery zapraha kone ze nekam pojede, tak me zajima, kam pojede a co tam bude delat.“ To jsou Tvá slova. Nuže, hned na začátku je to uvedeno.
„A ze v mezicase neco dozvim o jeho motovaci, to je normalni,“ Další. Prostě popisuji situaci.
„…to by melo vychazet z jeho konani.“ Co by měl mistr Pecina konat, aby z toho vyplynulo, že jeho žena trpí pocitem opuštěného hnízda a sekýruje ho, kudy chodí? Snad stačí, že raději zůstává v dílně, než by se šel domů natáhnout. To taky je konání a je tam popsáno.
Jestli jsem nic nepochopil, to je možné; co jsi napsal, jsem prostě bral tak, jak jsi to napsal. Právě tak bych mohl tvrdit, že Ty jsi nepochopil moje dílo. Opravdu si myslím, že nestojí za takové rozbory. Je to dávno napsané, spoustě lidí se to líbí hodně, někomu méně a dost lidí má různé výhrady. Mne to těší; to, že se tak zabýváš mou povídkou, pro mne znamená, že zřejmě není nanicovatá. To je důležité, a to i v případě, že nic nechápu. Pokud nemáš nic dalšího závažného, mohli bychom to ukončit. Za Tvůj čas už jsem Ti děkoval, činím tak ještě jednou a ahoj, snad u jiného díla.
StvN - V ději se vracím jenom tam, kde se popisuje, jak se mu už dávno líbilo to děvčátko. Ostatní je popis přítomného stavu.
Na začátku tě zajímá, kam ten člověk pojede, protože se o něm na začátku píše. Vždyť se to celou dobu povídky dozvídáš. Tohle by se při dodržení chronologického postupu vůbec nedalo splnit. Začal bych malým děvčátkem a končil tím, čím končím.
Vůbec by mě nenapadlo, že se lze takhle babrat s tak lehkým a nenáročným textem.
Jediny odstavec? Tri ctvrtiny textu jsou to, o cem jsem mluvil. Pocinaje: Pravda, co tomu řeknou děti ... konce tremi hvezdickami. Cela ta pasaz se pohybuje nekde na pomezi retrospektivnich uvah, ktere vsak nijak nevysvetluji pointu. Z meho pohledu je to zbytecna pasaz:)
StvN - Tvůj názor v žádném případě neignoruji.
Mne prostě tato povídka napadla takhle. Jistěže jsem si zkusil představit, jak by to vypadalo popsáno chronologicky. Dal jsem přednost tomuhle, mám to ve více povídkách a jak píšeš, jsem s tím spokojen. Jedním z důvodů (který si uvědomuji až teď, že o tom diskutuji) proč jsem se tak rozhodl, bylo právě to, že děj pokračuje ke konci tam, kde začal. Mezi to jsem vložil jediný odstavec, který se podíval dozadu. Děj se tím nijak neznepřehlednil. Vracel jsem se tak v ději i v několika předchozích povídkách a nikdy mě nenapadlo, že by na tom nebylo něco v pořádku.
To je tak všechno, dík za čas, ktrý jsi mi věnoval.
Protoze s retrospektivou se musi umet pracovat. Normalni povidka ma jit z bodu a do bodu b. Ma to svuj smysl. Zdatnejsi autor si samozrejme muze vymyslet ruzne kulisarny. Ty jsi svoji povidku zacal nejakou situaci, kterou jsi pak zacal slozite vysvetlovat. Ja to vnimam jako neschopnost. Kdyz autor musi vysvetlovat konani svych postav, tak je to znamka toho, ze neumi ty postavy napsat srozumitelne bez vysvetlovani. Navic ta tvoje retrospektiva je neco mezi uvahou a fejetonem. Sam si muzes zkusit predstavit, co by se stalo, kdybys to preskladal. Z meho pohledu jsi to nepostavil stastne a jsem presvedcen o tom, ze to slo napsal mnohem lepe. S ohledem na syzet, samozrejme. O stylu ted nemluvim.
Na okraj musim souhlasit, ze to je otazkou gusta, stejne jako zkusenosti a dlasich veci. Ja pisu svuj nazor a ty ho samozrejme muzes ignorovat. Muzes se orientovat podle nazoru lidi, kterym se tohle psani libi. Napsal jsi to tak, jak jsi chtel a muzes byt spokojeny. V tom nevidim spor.
Ja celkem vzato nemam retrospektivu rad obecne. Kdyz mi nekdo ukaze cloveku ja nevim padesat let, ktery zapraha kone ze nekam pojede, tak me zajima, kam pojede a co tam bude delat. A ze v mezicase neco dozvim o jeho motovaci, to je normalni, to by melo vychazet z jeho konani. Ale kdyz mi nekdo ukaze v prvni scene sloveka, ktery se chysta nekam jet, ale nakonec nikam nevyrazi a vypraveni se zabyva uplne necim jinym, co me prakticky vubec nezajima, tak jsem zklamany. Takze tak.
StvN - A pročpak ne, notabene hlavně? Zatím jsi jediný, komu se v mých povídkách nezamlová, beru to tedy jako věc osobního gusta. Když už se mi v nějaké povídce udělá, klidně ji použiju. Konkrétně tahle povídka by bez ní byla slabší.
aleš-novák - Dík za komentář. A že dojalo? No, abych řekl pravdu, doufal jsem, že pár lidí to tak pocítí.
Fruhling - Konejšivé? Vždyť toho člověka stíhala jedna pohroma za druhou. Ledaže míníš ten konec, to jo. Tak jsem to myslel.
Jazykově je to ta nejvšednější obecná čeština.
Další je věc gusta. Snad se Ti do něj trefím jinou povídkou, ostatně mám dojem, že už se Ti něco mého líbilo.
Dík za kritiku, ta různost názorů je právě to ono.
Na můj vkus příliš konejšivé.
Jazyková stránka mi přijde nějaká podezřelá, krom střídání časů (kterého se nechceš zříci), mi chybí větší důvěrnost. Neměl jsem pocit, že bych sedlal koně, seděl na kozlíku. Všechno to přišlo tak nějak samo i s tou sladkou závěrečnou větou.
bez dlouhých řečí tipuji. dojalo...
Janino, Tvůj komentář mě mimořádně potěšil. Tvých slov i výběru si velice vážím; ovšem hlavní je, že ji cítíš, jak jsem ji mínil. Dík
Vracím se s výběrem, protože v téhle povídce je něco tak lidského a moudrého, že i přes výše uvedené výhrady je pro mě nezapomenutelná.
BáraB - Takový komentář se čte opravdu velice dobře. Dík, těší mě to.
Moc příjemně se mi to četlo a poslední věta mě taktéž oslovila.
Díky za milý čtenářský zážitek!
brackenridge - No jo, já si to uvědomuji, ale prostě jsem nepřišel na kratší uvedení všech potřebných okolností. Na druhou stranu, když někde popíšu jenom děj a vynechám nepotřebný popis místa, dočkám se výtky, že jsem čtenáře neseznámil s prostředím. Mám ovšem takové připomínky rád.
Pokud se zmiňuješ o své snížené inteligenci, dovol, abych o Tvém tvrzení pochyboval. Namátkou jsem si od Tebe něco přečetl a soudím, že to není dílo blbé ženy. Ne vše, ale ledacos se mi líbí.
Dík za pochvalný komentář.
ten zacatek je zbytecne nudny napad jinak skvely, ale ten start se blbe cte. i kdyz co ja vim, ja jsem sama blba.
T
Zdenda - Tady se navazuje na předchozí větu „Podíval se, zda spí…“ a ten přechod na přítomný čas je tedy docela logický. Jistěže pokračovat slovy „Ale ona nespala“ by zachovalo minulý čas, ale použité „nespí“ bych právě v tomto případě nechal, i kdybych se rozhodl dělat nějaké úpravy. Což nehodlám.
Květoň Zahájský – Starý cynik? Podle nicku bych Tě tipnul na nezvratného romantika. A neboj, já si nechám mluvit do čehokoliv, ale stejně se rozhoduju sám. S tím měněním času už se ozvalo víc lidí, že je ruší, tak to nebudu přehánět. Jinak nic. A dík za komentář; že se cítíš okuzlen je pro mne jistě dobrá zpráva.
Příběh okouzlil i mne, starého cynika.
(Piš v souladu s Pravidly českého pravopisu ale do slohu si kecat nenechej. Oni si kritici zvyknou.)
Zdendo, jak už jsem psal, dám si na to pozor; ale jen proto, že to nesedí mnoha lidem. Mně to tak divné nepřipadá. Dát obojí v Tvém příkladu do stejného času mi přijde méně přirozené, ovšem při psaní nad tím vůbec neuvažuji.
Dík za komentář.
Tak to je komentář, který potěší. Že by se má povídka dala vztáhnout i na nějakou aktuelní situaci, to je úplně nový pohled na věc. Tak ať se rozhodnete správně. Optimální je přivést ji sem na zkoušku a pak poručit.
hele super! ...krom toho ze prave s mou milou resime, jestli se mnou pujde do ceska a pak dal a mysleni toho chlapa je mi celkem dost blizky:)
jejdavilda - Neboj, mám svůj rozum a poznám, kdy je třeba opravdu něco dělat a kdy jde o věc kritikova vkusu. Vždyť si dost často i protiřečí. Co čtenář, to jiné gusto, a já to tak mám rád.
ne vždycky za všechno může čas, někdy i štouraví redaktoři, nic neměň
Budoucí? Jo tak - zdřímne. To nic, za to může mrška čeština se svými dokonavými a nedokonavými slovesy, u některých prostě přítomný čas neutvoříš, kdyby ses rozkrájel (leda patvar - zdřímává :-))
Jinak, použití přítomného času pro zvýšení spádu a vtažení čtenáře do děje se doporučuje, zrovna tak je běžné míchání časů pro odlišení přítomnosti a vzpomínek... jen někdy to člověka zarazí, a pak je možná dobré to místo "prozkoumat". Třeba až to budeš číst po delším čase, s odstupem. Ale jak říkám, moc jsem tam takových míst nenašla.
No paráda! K tobě už nechodím ani závidět, jen inhalovat a užívat si.
Jsem po dlouhé době okouzlen. Vrací mě to do časů kdy jsem čítával K.V. Raise***
Gabi, jsem rád, že to tak cítíš.
Evženie Brambůrková, dík za pochvalu.
Janina6 - Těší mě, že se Ti ten příběh tak líbí.
S těmi časy: Já nad tím při psaní nijak neuvažuji, asi budu muset. Tebou uvedený příklad by možná zněl přirozeněji, ale to už se vedle minulého a přítomného času objeví i čas budoucí. I to mi už bylo při nějaké příležitosti vytýkáno.
Dík za komentář.
To je opravdu krásný příběh. Často se snažíme utéct od někoho, a ve skutečnosti utíkáme od stereotypu, kterým jsme si zvykli žít. Závěr mě nadchnul.
Na rozdíl od Davida se mi ale text nečte úplně lehce, jazykově by to chtělo ještě "vybrousit". Je tam víc nadbytečných opakování a neobratných formulací, než které uvádí Lakrov.
Jinak, na střídání časů jsem si už u tebe zvykla, a většinou se mi zdá vhodně použité. Až na výjimky, třeba tady: "Z obce vyjížděli za prvního rozbřesku, dál už jdou koně sami a Pecina si chvílemi trochu zdříml." Tam nerozumím, proč v závěru souvětí vracíš minulý čas - přirozeně by mi znělo, že dál jdou koně sami a Pecina si proto chvílemi zdřímne.
Davide, díky za nominaci, zařazuji do červencového kola.
A tak to má být. Moc pěkně jsi to napsal*
geniálny záver
veľmi príjemné, také láskavé čítanie *
Janino, muzes zaradit do PM za cervenec? Ja vim, ze to znamena soutez az v srpnu. Ale nerad bych zapomenul a tak Ti posilam avi uz ted.
Lakrov – „Své koně“ nechám, „své řemeslo“ už je pryč. Jaké řemeslo: To Ti neuniklo, není tam uvedeno a já to také nevím. Pro příběh není potřebné a jiný důvod k jeho uvádění nemám. Bude jezdit, může jezdit, jezdil... Chtěl jsem trošku vyvolat dojem, jak se mu to honí hlavou. Asi to není dost zřetelné. Časy: V minulém je, co bylo dřív, v přítomném, co je v době děje. Až na konci už mi přišlo vhodné stylizovat závěr takhle. Jestli mi nějaké střídání časů uniklo i předtím, už to tak nechám.
I pro Whitesnake: Závěr bylo to první, co mě napadlo. Celou povídku jsem se snažil napsat tak, aby k němu směřovala. Tím víc mě těší právě vaše slova o závěru, o poslední větě.
DavidPetrik: Samozřejmě lze rozvinout i nějaké vedlejší vztahy, Ale v tom případě bývám kárán, že jde o redundantní údaje, které nesměřují vpřed. Já na to nemám žádný mustr, píšu, jak to cítím. S předvídatelností jsem si hlavu nelámal, je to přesně, jak píšeš. Celkově jsem s Tvým posouzením mého dílka velice spokojen, vidíš v něm přesně, co jsem se do něj snažil dát.
S návrhem na povídku měsíce souhlasím.
Malé stýskání - Doufal jsem, že někoho dojmu. A Tobě to navíc připomnělo krásný skutečný příběh, co můžu chtít víc? Dík
Všem vám děkuji za komentáře, hlavní pro mě je, že se má povídka působí, jak jsem si přál.
Jsem přecitlivělé, jsem dojaté. Takové důstojné a přitom i lidsky prosté.
Jeden můj známý se rozhodl po sdělení "blbé" diagnózy od doktorů, že si splní sen. Po operacích prodal chatu, pronajal byt, koupil si karavan a vyjel do světa.Žena s ním. Žije pořád, už je to pár pátků...6 let?
Kazdodenni pribeh o prerodu vztahu. Kruh se uzavira.
Text se sice rozbiha pomalu a neprilis prirozene, ale hned zkraje ctenare vtahne. Stylove je cisty, az na nekolik vytek (viz Lakrov).
Text se cte lehce, ale chybi v nem vice rozmeru. Vsechno se odehrava na jedne plose vztahu manzelu. Ostatni postavy hraji pasivni roli kulis. To pomaha neztratit zaostreni, ale ochuzuje moznosti.
Protoze je text napsany lidsky, sala z neho pochopeni a laska k lidem, autor si mohl dovolit roztahnout kridla a napsat neco komplexnejsiho. Takhle je text svym zpusobem predvidatelny, coz trochu ubira na jeho kouzlu.
Predvidatelny ovsem neni pro jeho protagonisty, coz je cini uveritelnejsim, protoze skutecni lide velmi casto nerozumi prave sami sobe, natoz ostatnim.
Navzdory vyse zminenemu komentari me text oslovil. Navrhnul bych ho na povidku mesice za cervenec. Pokud autor souhlasi. At se Vam dari.
Poslední věta je naprosto famózní.
Závěr je krásný; je v něm zůročen onen myšlenkový přerod od čeho (nebo k čemu) člověk vlastně utíká... Ústřední myšlenku povíkdy hodnotím velmi kladně a (ač mě odrazoval úvodní odstavec) dávám za ni tip.
Ke slohu mám určité výhrady:
První věta je děsná. Dvojí nastavování zbytečnými přívlastky, nadbytečné informace (SVÉ DVA koně), a ještě ta děsná úřední formulace "k výkonu svého řemesla" (mimochodem, nějak mi uniklo jakého to řemesla je mistrem...).
A pokračování prvního (tj. klíčového pro vtáhnutí čtenáře) odstavce:
- Jezdil tak zamlada, může tak jezdit i teď...
- Bude jezdit světem jako dřív...
Opakování téhož.
V dalších odstavcích mám pak (obvyklé) připomínky k necitlivému střídáňí přitomného a minulého času, tím pádek k neujasněné "poloze" vypravěče, ale psals tuhle, že je to tvůj styl, tak s ním bojuj sám :-)
Závěr však mé chmury nad slohem rozptýlil.
Písmák