Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa Tarkovským do Sokolova
Autor
Movsar
Praha bez střech
Vlakem na Ústí cestujícího mezi posledními vyprovázejí libeňské střechy. Místy rozebrané od místních. Prostestantský zvyk Holanďanů ukazovat svůj soukromý život tu dovedli k dokonalosti. Jistěže po svém, jsme přece v Čechách. Jestli Waldemar nenazpíval své Slavíky v Madridu, pak zcela jistě v Libni.
Filmařka
Do Karlových Varů cestuje i mladá žena, evidentně za filmovým festivalem. Tváří se významně a bez ustání cosi zapisuje do sešitu. Musela už popsat více stránek, než kolik jich seriálové ženy z domu smutku rozeslaly na všechny známé adresy, včetně Jindřišské šestnáct, tři jedničky padesát. Nejoblíbenější vězeňskou kratochvílí je totiž psaní dopisů. A tak pohroužená v cele svých filmových zážitků, ta žena píše a píše. Snad příští Želary. A už za Chomutovem ji v netrpělivém snu vítá seladon s brejličkami na nose, ano, ten, co kdysi dávno koordinoval střelbu lukem v osadě černých ptáků. Too much television.
Sokolov
Jestli je nějaké město zhmotněná deprese, pak je to Sokolov. Postapokalyptické vize Andreje Tarkovského jsou ve srovnání se zdejší pustinou ničím. Každá místní postava tu působí jako poslední člověk na Zemi. Bída se tu táhne od nádraží k soudu a na náměstí jako rozšklebená jizva na hlavě Vančurova Kozlíka. Náměstí vévodí morový sloup, němý svědek lepších časů. Měli by tu vystavět spíše vietnamský sloup a doufat, že úpadek bambusové kultury odejde do východních moří. Zatím tam odcházejí jen rychlokvašení uhlobaroni a berou, co tu ještě zbylo k sebrání. Novodobá bitva o české Sokolovo byla nejspíš prohrána, ale trocha kamene na sloup a naději by se snad v nedalekých skalách našla.
Výbuch za Kadaní
Jsou opuštěná kupé a jsou opuštěné krajiny. Pláně mezi Kadaní a Chomutovem jsou připraveny pro test jaderné pumy. Dana Drábová spokojeným americkým generálům marně vysvětluje, že na výbuch tu zatím nedošlo.
A noc v Praze
Venku se klikatí blesky a rozsvěcují noční oblohu. Za oknem domu nad Prahou se pohnula záclona. Tajemná postava, o níž víme jen tolik, že je majoritním akcionářem ČEZu, zbledla jak další z čar na temné scéně. Hlavou se jí honí závistivá myšlenka: pořád nás tam někde mají s elektřinou v hrsti.