Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHrany lačných supů
04. 07. 2012
8
11
2383
Autor
Muamarek
Otáčel šrouby, co nemají závit,
aby byl stále na začátku,
pokoušel skloubit svoji touhu slavit
úspěchy s žalem věčných spratků
Vydal se na trať, nenaběhá míle,
start je mu cílem – pořád stejně
slyší hlas: zatrať bludy černobílé,
rozhodne chvíle o ratejně
Trávil tam roky, jež neznají měsíc,
dny se mu táhly bez příchuti,
byl jednookým v hluše slepé směsi.
Rozmar je náhlým tepem rtuti
Vyráběl zmatek v nepopsané bázni,
stavěl si brány bez přístupu.
Říkal: to máte šanci hned se zbláznit:
Zazvoní hrany lačných supů
11 názorů
a2a2a: Díky moc za zastavení, snažím se střídat basně ve volném a vázaném verši podle toho, jak momentálně cítím. Tady mě to vedlo do vázanosti, ale souhlasím, že uvolnění by tomu dalo zase jiný směr.
David: Zvonění hran je ustálený termín, lační supové jsou zde určitým symbolem.
Stavět brány bez přístupu je přece oxymoron - jak lze vystavět něco, k čemu není přístup - má to být obraz dotvářející nemožnost něčeho, marnost, ale i potřebu hledání...
Díky oběma a pěknou neděli,
Marek
DavidPetrik
05. 07. 2012
Za sebe mi na básni vadí ten pravidelný rým, který ji dává tak trochu obnošený kabát, a je to škoda, poněvadž text nemá nouzi o krásné nápady, např.
...Otáčel šrouby, co nemají závit,
aby byl stále na začátku,...
....Trávil tam roky, jež neznají měsíc,...
...Rozmar je náhlým tepem rtuti...
Takže, z mé strany spokojenost a jen si myslím, že ty nápady ve volném verši by byly ještě lépe ukotveny.
Je to super postmoderní báseň! /*