Lahvičky

Myslím si že máš podstatně na víc . Umíš psát velmi dobře ve volném verši , ale ten tvůj poslední výtvor nechci komentovat . Nechám to jiným , zkušenějším .

vztahy jsou tak jednoduché! kdyby si je člověk přílišným přemýšlením o nich tak nekomplikoval - to příroda a šutry jsou nosnější téma!

No vidíš, zrovna před pár dny jsem si Scarborough fair s někým dovojhlasně prozpěvoval. Dobrá synchronicita... :-) Dík..

Je to fajn. Ta vsuvka kurzívou mi asociovala Scarborough Fair od S&G, i když oni tam mají trochu jiné ingredience :)

Pro mě je báseň pochodní, co vzplane a roz(nes)hoří.. díky za tu jiskru *

díky

Nejdřív jsem si říkal, že dám jen výběr za rozporuplnost. Ale pak mi došlo, že to je prostě jen dráždivé, dráždí to logiku obrazností. Proč doprčic je ta písnička o zelenině a co tam dělá... patrně ona..., co jí chybí v řeči člověk. Nebo jí možná jen nechybí postava a snad jenom člověk by tři tečky mohl s tímto něco udělat... připadám si jako had, co se snaží kousnout do konce svého ocasu, ale tak se zapletl, že se omylem kousá na různých místech do zad. Takže jsem přistoupil k textu znova. Začátek a konec, jako slupka rozříznuté cibule, navazují. Rozpad, čedič, čadící zhaslá svíčka, čas, čedič čedí tím že hoří, ač ho nakonec doráží voda, námořník je voda, která ubývá tím, že hoří. Hořet v lahvičce versus hořet volně jako svíčka. Vonět jako hořící svíčka, být čenichem čediče, který cítí vůni. Posílení exprese rozpadu nerostoucího před mžení do drolení - zpřítomnění pomalého zvětrávání v obrazu jednoho rána, kdy mi mi najednou namžilo na obličej. Asociuje se mi z Noci s Hamletem "to co nás teď obklopuje / zavalí nás jednou". Vše se podporuje. A teď jen přidat trochu zeleniny a řeš ve které chybí postava. Snad jenom člověk. A ono to jde. Ne snadno, nesedí to jak prdel na hrnci. Záhada nesmyslné, nepříliš zpěvné, bezpointové a prosté písně každodennosti, která ale znamená, že jsme svoji. Zelenina: trochu příroda, trochu obchod. Ale v podstatě svévolná sabotáž svéráznosti. V řeči ti nechybí postava atd. Svéráz našeho ztělesnění žití proti rozpadu času symbolizován nejen cizorodou, protože vlastní písní, ale také umanutostí konkrétního vyslovení se vůči ní. Ne očekávatelná parafráze na způsob i ty, ženo, jsa se mnou ve vztahu, se rozpadáš časem a láskou a tvořením proti tomu bojuješ. Ale cizorodá, protože vlastní myšlenka, nějaký aktuální zájem, protiklad neživotné postavy (siluety, místa pro jakéhokoli člověka v řeči - způsobu, jakým se duch uráčil komunikovat) a člověka, který postavu přesahuje a měl by správně být na jejím místě v řeči - způsobu, jakým je duše nedořečená. Pokusil jsem se ti příblížit své čtení téhle básně poněkud pošahaným způsobem, připadá mi ale, že je to potřeba.

Líbí se mi, pro mne hodně závažná a hodně mířena do tebe sama a především umně postavena, kdy v první polovině až zlehčujícím způsobem ...tím popěvkem... převádíš obsah do další části, ta metafora s námořníkem a zhaslou svíčkou je hodně prostorná, ostatně i ty čnichy z čediče, tady sice vnímám i ten zvuk če z če a možná i trochu svou hravostí přehlušuje i onen význam proč zrovna z čediče, ale proč ne, když je možné do básně zapojit více tónů.

S názory čtenářů je to obzvláště vypečené počteníčko :-)

nebavíš mi, oslovil jsi mě, nechci s tebou mluvit... jak už víc ti to mám říct? Slovenčinu taky zvládám, vlez mi na záda, zmizni... ok???

k té jsem tě nevyzval a tvoji výzvu nepřijímám... jsi si ho strkat do zadku s elli.benetem, nebo jak se jmenuje... a prosím, zůstaň v požehnané tichosti

at tóru.u... na žádný dílnách jsem nebyl, tohle ví autor, leč samozvaný diskutér ne :-)) opravdu nevím, jestli jsem s tebou mluvil... ale přesto, není to nádhera - v určité miniatuře - zvolit vstupní verš dráždivý a ten druhý ještě víc a ten třetí ještě víc ... jaký je smysl tvého prudění, btw ???

;-)

čenichy z čediče jsou úžasné*** ale toho námořníka nějak nedochytávám. mně povídali, že si nemám připalovat od svíčky, to že pak umře. námořník. ne? :)

Samozřejmě, že záhy přijdou podnětnější, inspirativnější, prostě LEPŠÍ... neníliž pravda? Mně suchým rohlíkem neopiješ, ostatní bezpochyby ano - ale "at the end of the day" možná poznáš, že jsi honoris causa. Mně by to kurva netěšilo. Tohle je prostě slabé a ty to víš.

Jo, jo, na básnickou základku čar a kouzel v Bradavicích se mnou... Děkuji za podnětnou reakci... :-)

Ještě před záplavou automatických tipů a výběrů, egile... proboha, vždyť ty jsi nazrálý adept k povinné účasti na dílnách tvůrčího psaní (přiznávám, že ne těch vysloveně šílených a samozvaných). Já si z nich odnesl alespoň jednu zásadní věc... intro, chceš-li vstupní věta (vy básníci říkáte vstupní verš) by měla být silná, dráždivá, přitahující... ale ne - prosím - takto pitomá V ulicích čenichy z čediče je buď alibismus (jak říká nick dadadik - já jen tvořím, významy nechávám na laskavých čtenářích)... anebo výsměch to tváře tvým přihlouplým adorantům. Je to konstrukce, která není ani estetická, ani chytrá... je to háček, na který se chytají toporné bělice, brázdící rybník u samého dna. Jsi cynik a to beru, je-li to programově anebo jsi poetický klaun, který ovšem ani náhodou nevyvolává salvy smíchu. Tento fragment - či co to bylo - je perverzní.POkud se ti zdá neadekvátnost použití tohoto termínu, musíš si - chtě nechtě - doplnit vzdělání. Máš to zapotřebí? Myslím, že máš.

Napiš něco lepšího.Tohle jsou císařovy nové šaty.