Kam patřím?

Ty umělý tváře

vybledlý a zdrcený

a naivní a plný zklamání

který v nich vidím

ten předstíranej smutek

kdy štěstí už není v módě

ta falešná přátelství

která se roztříští

jako dětské sny

a ty oči...

ty oči plné pokrytectví

ty krysí očka

co vás probodávají když jdete kolem

samozvaní soudcové

ty věčně bdící díry do hlavy

podobající se dálkovým světlům aut

na šílených silnicích světa

Ty gesta

který už nic neznamenají

ty polibky

páchnoucí cigaretami

nasáklé alkoholem a zradou

ty slova

prázdný jak půlnoční vlaky

pohlavní nemoci

přenášející se lživými komplimenty

a k pozvracení milostnými projevy

Ten smích

bože ten smích

čemu se smějí?

měli by brečet

křičet

a v záchvatech zoufalství si trhat vlasy

plazit se po kolenou

a prosit za odpuštění

hlupáci

pokrytci

20letí bezmozci v autech a s nagelovanou palicí

puberťačky který nevyrostou

rádoby drsňáci kteří popíjejí frisco

a kouří modrý LMka

nabouchaní blbečci z posiloven

mrdající umělohmotné blondýny do zadku

vystříkaní frajírci v bílých tričkách

zpíjející se na diskotékách

slepice ve vycpaných podprsenkách

fotící se v zrcadle na zaplivaných záchodech

rozmazlení spratci s nejnovějším telefonem

honící si péra před webkamerou

plešatí dementi kteří v jukeboxu

pouští Dana Landy

a uznávají dávno mrtvé modly

zpocení a nešťastní panáci

narvaní v šalinách jak v hromadných hrobech

Kam patřím v téhle zběsilé společnosti?

Kam patřím v téhle otupělé znuděné generaci

vychované v nadbytku a pohodlí?

Kam patřím v tomhle městě

pochodujících mrtvol?

Kam patřím?