Pigeon opět zasahuje

Stopařka, kterou se mi snažila vnutit Klaris na cestu zpátky do Švýcarska,  vypadala trochu jako fotbalista Skuhravý, blahé paměti, jen s obřími ňadry. Intelektuálně byla stejně fascinující  jako rohlík s máslem (a to možná v této chvíli křivdím Choceňskému pomazánkovému). Už jsem jí asi dvakrát někam na přání Klaris vezl. Při společné sedmihodinové jízdě autem celou cestu mlčí a  ani v Berouně: neřekne "Beroun".  Svěřil jsem se Klaris se svými obavami, že bych mohl společensky trpět a výsledkem bylo, že jsem jel sám a Klaris se mnou nemluví. U "Skuhravé" to možná ani příště dost dobře nepoznám.

Napadlo mě, že jsem si před nějakou dobou přinesl do auta stará CD a teď je ta správná  chvíle, je začít hledat. Našel jsem   Manu Chao,  Smashing Pumpkins, Horkýže Slýže a  pár dalších pokladů. Hlavně se mi otevřela Pandořina skříňka vzpomínek a pocitů. Nevím, jestli to taky tak máte, ale hudbu a vůně mám propojeny se zážitky, životními peripetiemi či lidmi kolem.  Při Manu Chao si vzpomenu na jednu noční cestou z aqua parku v Tarragoně, Horkýže Slýže mám spojené s přesuny do práce po Barceloně a Smashing Pumpkins s jednou jejich megafanynkou. Pak jsem si vzpomněl na Pigeona a zbytek cesty jsem se  jen smál. 

O Pigeonovi jsem už psal. Byl to můj marketingový kolega v době, kdy jsem ještě pracoval v Praze pro jednu farmaceutickou firmu jako lékařský poradce. Moc netuším, jak bych ho ve zkratce popsal, protože nikoho takového ani vzdáleně znát nemůžete. Pigeon je totálně zmatený leč charizmatický mimozemšťan. To je asi tak nejblíž, co v této chvíli svedu.  Nad svým stolem měl velký nápis: V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA, což bylo jeho životní motto.

Mě rozesmála  vzpomínka na banální historku, kdy měl vyrobit spolu s reklamní agenturou propagační materiál o léku na vysoký krevní tlak  a já jsem ten materiál měl po něm zkontrolovat. Pigeon se rozhodl použít kazuistiku. Kazuistika je lékařským žargonem popis případu, který se stal.  Tato definice Pigeona nerozházela a napadlo ho, že by si vymyslel neexistující pacientku a popsal případ, který se nikdy nestal. Na propagační letáček vybral tlusťoučkou růžolící dámu středního věku z databáze ženy-obézní-oblečné. Z nějakého důvodu jsme ještě dříve zakoupili rovněž databázi ženy-obézní-nahé, protože byla levnější, ale jak se ukázalo, pro propagaci léků na tlak ne úplně vhodná.  

Až do této chvíle bych řekl, že šlo vše hladce. Předmětem sporu byl velký palcový titulek pod fotografií baculky. Zněl takto: ANNA B. NA BB. 

"Co tomu říkaš?", strčil mi pyšně pod nos svůj výtvor.

Pigeon se rafinovaně snažil zamaskovat totožnost neexistující pacientky tím, že její příjmení zkrátil na pouhé B.  

"Dobrý", začal jsem opatrně, "ale na můj vkus se tam poměrně často vyskytuje písmenko B. Ale jinak fakt dobrý. Taky asi málokdo bude tušit, že BB je betablokátor, protože to  může být i Bridgitte Bardot. Nepochybně to upoutá pozornost a lidi si přectou ten materiál dál, aby se dozvěděli, jak to s chudinkou Bridgitte dopadlo, když ji zalehla obří Anna B.

"Hmm!", zavrčel Pigeon naštvaně a šel volat do agentury, aby předělali propagační materiál.

Asi za hodinu přinesl velký barevný nápis: "ANNA S. S HYPERTENZÍ".

"Kua noha, Jaroušku,"  nevydržel jsem už, "takovejch hezkejch písmenek máme v abecedě a ty mi přineseš Annu esesačku! S. s hypertenzí by nevyslovil ani had! Proboha tě prosím, vymysli Anně nějaký jiný příjmení! Máš ještě asi 30 pokusů, uvidíš, že to dopadne, pokud nepoužiješ dlouhý tvrdý Ý"  

Mlčky odešel. Když se vrátil, donesl verzi číslo 3: "ANNA L. S HYPERTENZÍ"

Teď jsem zase chvíli fascinovaně mlčel já. To snad není možný!  Anál s hypertenzí! Myslím, že objev této nové choroby nepochybně upoutá čtenářovu pozornost. A my máme celou dobu zřejmě báječný lék na anál s hypertenzí! 

Vzal jsem fixu a přišel k jeho životnímu mottu nad pracovním stolem tohoto marketingového giganta: V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA. Bez jediného slova jsem k němu připsal: JSI KRÁSNÝ.