CESTA DO SUPERMARKETU

     ***

Drnclo to doleva, minuli jsme druhou zastávku a Karel zařval.

"Ztratil jsem orientaci, asi se dám na chlapy."

Mladá baba

popotáhla mini k podlaze a já přišel o záchytný bod.

Nenápadně jsem se svezl níž.

"Tý vole", hřímal kolega, "tady je baráků, viděls to?"

Tramvaj nabírala rychlost a nic nenasvědčovalo tomu,

že by se někdo chystal vystupovat, natož přistoupit.

Bralo mě spaní.

Kódl ještě chvíli vykřikoval, vykřikoval, vyk …

Různobarevné mžitky se slily do ticha, parta kladla pětníky

do řady v zatáčce u starého pivovaru. Macháčková

byla ještě panna, já to nevěděl a frajersky jsem jí půjčil kačku.

My synci z centra dávali víc, za týden jsem byl švorcový.

Machačka mezi tím z neopatrnosti o to přišla

a po návratu z nemocnice jsem dluh nechtě odpustil,

první láska byla na světě. Pak mi koupila za paďoš zmrzlinu,

vanilkovou.

Probudil mě zadek nějaké korpulentní dámy, napasovaný do tváře.

Odstrčil jsem se.

Jestli si myslí, že uvolním místo, je vedle. Pouštím jen mladé.

Tyristory bzučely, bzučely, bzu …

Šmátrám šmátrám desetníky po kapsách starých skříní.

"Věrooo", zapištěl Karel.

Vytekla mi slina, byl jsem naštvanej.

Žduchl mě ramenem a pokračoval, "Věruško, kde se tu bereš,

ani bych tě nepoznal, jak jdou roky a co Vojta?

Nebo jsi vdova? Che che che …", debil.

Znejistěl jsem.

Násilím směruju pohled vzhůru. Přes prsa nevidím tvář.

"Věrka, to je přece Věrka Franto /zase mne žďuch/, Věruška."

Snažím se postavit, výška by odpovídala, ale to kolem.

Pozdravím dobrý den a zase sedám. Tentokrát vzpřímeně.

"Který Franta? Franta frajer? Tišek?"

Chci vystoupit.

Hlavou se mi honí staré tramvaje, takové ty vyskakovací a

naskakovací pro sígry, kteří si rozbíjeli huby o dlažební kostky

jen proto, aby dokázali …

Cítil jsem na pleši pot i dotek pohlazení, je to ona.

Bere mě spaní.

Známá melodie rekuperace nás vrhá kupředu a varhánky dveří

vypouštějí mladší a rychlejší.

Vrhám se k opačné výpusti, však dostižen, vzdávám se.

Ahoj, prohodím a zapaluju cígo.

"Ty pořád kouříš?"

"Co kouří, hulí jak blázen a k doktorům nechodí, jen když ho skřípne

tak ho tam odvezou, domluv mu, Věrčo, na tebe dá", vmísil se Karel.

"Pořád mu říkám, že tě jednou potká."

Jak já ho nenávidím a to nás ještě čeká rvačka ve výprodejích

i vysvětlování Veruně.

Rozpršelo se. Položil jsem dlaně na hlavu, zrychlil krok.

Nesnáším pleskání kapek, teď už i pohled na její půlky.

Oharek v ústech nabíral nazrzlou barvu jako tenkrát když,

u nálevny nasbírané vajgly schované za křaky v krabičce od sirek,

počůrala milovaná Vé.

Usmál jsem se.

Měla stejné vlasy. Zbytek nestál za řeč.

Máš hezký účes, podotkl jsem a mlčel.

Voda smáčela mejkap, vyorávala vrásky, bylo mi ji líto.

"Tak co!", navrhl Ká, "kávu nebo kapučíno" a významně praštil do automatu.

Pár lidí se otočilo, nějaký puboš zavřeštěl Shut up!

Narval jsem tam drobné, Věrunka cucala z pohárku

lemovaného rtěnkou, v očích pohled jako tenkrát když …

Vyhoď to, zvu tě na šampáňo, stejně ti dlužím vysvětlení.

"Bezva", ozval se Kája.

Bezradnost nabídla dámě rámě, vydali jsme se k eskalátoru. Nefungoval.

Zpocenou jsem ji dostrkal do baru v mezipatří, ukázal do boxu,

usadil naproti, přitlačil se na kolegu.

Dopil první sklenku, nalil další a s úsměvem nám trochu nacmrndal.

"Na setkání děcka, dejte si, je to klasa" zařičel.

Ocinkal číše,

cink cink … cink cink, zvuk umíráčku přivolal obsluhu.

Dvakrát jsem polkl naprázdno, pootevřel rty. "To je ten pán, co bude platit?"

Vykoktal jsem áno, sjel očima, byla snědě mladě opálená, chutná …

Objednávám další další další, hňup se opil, Věři byla přístupná, no tak

od patnácti, řekněme. Chytil jsem malíček putující po ubrusu.

Třemi prsty mě lechtala na dlani a já vybafl Věrulinko.

"Ano Fráňo?"

Víš, tenkrát v šedesátém osmém jsem tě miloval, ale holky mi byly,

jak bych to řek´, přednější, doslovně.

Co už, vrátit to nejde, jestli chceš sestěhujeme se. "Co prosím?" No, ty ke mně

a já k tobě. Podle váhy vidím, žes sama.

"Co Karel?" Až usne, jenom uvaříš a honem šupky dupky do druhého bytečku.

Dobrý né?

Kámoš nekámoš, ať chrápe když chce, magor, podívej jak sladce spinká.

Zaplatím a jdem, nabídl jsem se. Přijala.

Barmance nechávám dýško, litr na taxi a 777814510, kdyby náhodou …

***