Zoufalka

- Já vím že má prachy. Ale když já ho nemiluju, popotáhla, utřela si nos a upřela na mně oči.

- No tak se na něj vyser a začni s tim mladým.

- No jo, ale když ten je moc mladej, povzdechla si, a hodila do sebe panáka.

- Tak jdi do prdele, odpověděl jsem jí jedinou možnou věc, která se na tohle dala říct.

Kdysi to mohla bejt docela pěkná ženská, ale teď měla v ksichtě napsaný že už něco zažila. Poznali jsme se před pár lety. Napsala mi, že někde četla mojí povídku a že by přesně to chtěla zažít. OK, proč ne? odpověděl jsem. Rozdali jsme si to na zadních sedačkách auta, a chlap co šel kolem venčit psa neříkal vůbec nic. Ale na očích mu bylo vidět, že ho pohled mezi její nohy dost zaujal. Šel pak kolem ještě třikrát.

Když si dala pár deci, šukala jako nejlepší děvka na světě. Dokázala se během několika minut proměnit v jednu obrovskou mokrou kundu která byla schopná pohltit doslova cokoliv. Na ty šrámy na zádech jsem si pak sehnal nějakou mast, ale byla celkem na nic, stejně jsem pak pár dní nemohl vlízt ani do veřejnýho bazénu. Když ale vystřízlivěla, byl to případ pro psychiatra.

- Když já fakt nevim. Co myslíš?

- Podívej, když ti nevadí že máš debila kterej ti dá přes držku jen proto, že ses podívala na jinýho chlapa, tak s nim prostě zůstaň. Ale normální by bylo takovýho poslat do hajzlu. A to hodně rychle.

- Když von mě miluje, zafňukala a zakroutila vidličkou v hromadě špaget. Oliva zvrchu zmizela někde v hlubinách, ze kterých vyplulo něco co vypadalo jako jednou přežvýkaná a zase vyzvracená směs bazalky, masa a tomat. Tak trochu to připomínalo přejetýho ježka, kterýho jsem ráno našel u chodníku. Na hromádce vnitřností mu za krkem seděla zelená masařka a čekala co udělám. Sednul jsem si na kamenný kvádr odělující kus asfaltu od kusu asfaltu a sledoval masařku. Na chitinu jí hrály odlesky ranního slunce.

Šukala se mnou protože její manžel šukal s nějakou jinou. Přítom ho tak milovala. Jednoho dne jí řekl, že jí má plný zuby. Toho jejího fňukání, její chuti na prachy, mokrý kundy i koz který už dávno nebyly to, co dřív. Naházel si do kufru pár hadrů, a odešel za tou druhou. Byla sice tlustá, ale nechtěla prachy a kundu měla taky. Kozy jí budou viset až za pár let.

Rok jsem jí dělal psychologa. Fňukala mi do ucha, a já jí ho tam rval až po koule. Když se udělala i potřetí, byl klid. Pak ho najednou přestala milovat a on jí začal posílat alimenty.

Našla si nějakýho hasiče. Měl malýho ptáka, šukat neuměl, a na trojku mu chyběla fantazie. Ale měl prachy. Pak se do ní zamiloval kluk z vedlejšího kanclu. Měl velkýho ptáka, a fantazii chlíváka Caliguly. Bylo mu jedno jestli šuká chlapa nebo ženskou, a jeho pták toho za těch pár let viděl víc než starej fotr s předplatným Hustleru. Ale neměl prachy. A tak pendlovala mezi oběma, chlastala ze žalu, a já jí šukal pro útěchu.

- Když já neumím bejt sama. Chápeš to? Přejížděla prstem po okraji prázdné sklenice a na ksichtu jí bylo vidět, že jí už zase začíná svědit dole v rozkroku. Vlastně ty to nemůžeš chápat, ty nejsi sám. Ale když mě nebaví prostě usínat v posteli samotnou. Víš?

- Co já bych za to někdy dal…

- Ale tak nemluv.

- Proč?

- Protože je to blbý.

- Vůči komu?

- Vůči tvojí ženě.

- Aha, připustil jsem. Dolil jsem oběma a zvednul sklenici. Chlastej, ať je s tebou aspoň něco.

Rozdali jsme si to v parku pár metrů od hospody. Rozhodila se na kapotě a roztáhla nohy v temně černých podvazcích.

- Chci abys mi ho tam narval a já se u toho dívala na hvězdy, řekla a zajela si prsty mezi stehna.

Co jsem měl dělat? Vyprázdnil jsem to do ní a jel domů. Cestou jsem myslel na toho přejetýho ježka. Dneska měl fakt pech.