Zatoulaná spermie

Na cestičkách pro mravence Pozorujíc místní psance Kráčející unylé savce...

Stať

 

Vítr, milenec mých vlasů,

mi šeptá do ucha

to nic, to předtucha

o odvaru z konvalinek

špíně černých očních linek

a tváři muže

samce

syna

vyděděnce.

O hříčce prasklého kondomu

nezvaném hostu do domu

jak ten pak, z povinnosti,

nedotčen tíhou štěstí

vnímá pouze ostrost hran

ve zrodu letních rán.

Epilog

 

Na papíře do běla

píšu nářky debila

zpěvy jedné potrhlé

z lůna, z duše vytrhlé

co s představou o lásce

utonula v myslánce

---