Kavárenský průvodce I

Costa

Chuťově asi nejlepší a relativně dobře povzbuzující kávu vám udělají v řetezci Costa coffee. Je poznat, že zakladatelé byli Italové a že si dali záležet na výrobě kávy a výběru strojů. Taky je ale vidět, že svou činnost zahájili v Londýně a dnes je to řízeno právě odtamtud: nečekejte osobní přístup. Kupuju si už půl roku každé ráno kávu u stejných lidí, ale pokaždé se mě zeptají, jestli chci malou, nebo dvojitou, i když nepiju jinou než malou. Potlačované britské fantasma ponurých totalitních systémů jako z Orwellova 1984 v Costa coffee vyplouvá na povrch: jako by personálu (jinak šikovnému a slušnému) nějaký O´Brien vymýval mozky a dusil v něm lidskost. Takže pokud někomu nevadí při pití kávy přítomnost Velkého bratra, pak Costa samotnou kávou rozhodně nezklame.

Joy Coffee

Oproti Costa coffee mají v Joy Coffee, plechových mobilních stáncích na nádražích a v různých pražských průjezdech, zcela jiný přístup ke kofeinistům. Netrvalo dlouho a už mě barristé specialisté, jak hlásá cedulka na prsou personálu, zdálky zdravili a aniž by se ptali, rovnou točili espreso hořké jak Sókratův poslední doušek. Je poznat, že tady je vedení české, i když vyrostlé na ulicích Sydney, odkud si tradici coffee to go přivezli. Dělají kávu značky Piazza d´Oro, tedy kávu s převažující složkou robusty a tedy náležitě hořkou. A silnou, pokud jde o kofein, ten zápalník ohňostroje energie a nápadů. Joy Coffee lze s kofeinem vyvolaným neklidem v duši vřele doporučit.

Starbucks

Aby nebylo jen chvály, bude jedna velmi kritická zastávka. Starbucks coffee. V podtitulu se chvástají tím, že jsou domem kávy. To jsem si tedy nemohl nechat ujít. Zvolil jsem pobočku na Václavském náměstí, tedy adrese nr. 1, kde by měli dbát dobrého jména. Kávu, kterou mi ale připravili, by neměli dělat ani v zapadlém koutě Holešovic.. Pěna se rozpouštěla rychlostí toluenových výparů u nosu vagabunda, navíc byla nepřípustně světlá, chuť spálená. Nevedou tenhle řetezec náhodou Američani?

Segafredo

Jiří Wolker básnil o "poštovní schránce na rohu ulice", já bych rád básnil o "kavárně na rohu ulice". Vlastně náměstí. Malostranského náměstí. Hned vedle ostudného podniku Starbucks coffee je kavárna Segafredo, jedna snad z 5, které jsou nejspíš franšízou italské společnosti, neb vše v nich je ve stájových barvách. Segrafredo není chuťově nejlíbivější káva, ale poznáte ji pro jakoby rumové aroma a vysoký obsah kofeinu. Udělají vám ji tady skvěle, protože tady bude vedení jistě italské, káva je pravá a stroj kvalitní. Kávu vám navíc připraví velmi milé barmanky s podobně osobním přístupem jako v Joy Coffee, které navíc vypadají jako by si sem odskočily z Penthousu. Zkrátka káva odsud potěší a povzbudí.

Svět kávy

Svět kávy. Takto velkolepě zní název malé kavárničky s velkým obchodem kávou. Můžete si tu, v útrobách pasáže U Nováků (vedle Lucerny, vchod z Vodičkovy ulice), vybrat z více než sta druhů/značek kávy. Z načatých sáčků vám kávu i ochotně a profesionálně připraví paní, která se pořád směje. Je to zvláštní, protože káva podle mého laického soudu centra smíchu spíše deaktivuje (od toho jsou jiné látky). A ona jich prý denně vypije až pět šálků. Zase bych z toho nedělal závěry, ale káva v jejím podání, to není obvyklá dávka 7 gramů, nýbrž spíše tak 10 gramů. Kdykoli jsem si dal kávu odsud, rozbušilo se mi srdce jako gymnazistovi na prvním rande a z rukou mi padaly věci, o kterých nevím, jak a proč se mi do rukou dostaly. Když jsem vždy později štědrost vážení paní ocenil s tím, že přece jen bude stačit obvyklá dávka, paní se zasmála a připravila mi opět kávu dotahující se silou na metamafetamin. Zkrátka tady vás rozhodně neošidí a milovník velmi, velmi silné kávy tu bude doma.