Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se50. SUPERKOULE - dílo č. 9 - kuličky
05. 08. 2012
0
0
609
Autor
soutěž KOULE
foto - prozaická miniatura
kuličky
pořád mě to nutí vykroutit si krk. Nevím co si o tom mám myslet. Z okna mého pokoje vidím na obloze měsíc. Je to on? Chvilku jsem si myslel ,že mu rostou růžky, ale to už říkával pan Kainar, tak se neopakuj. Třeba má vousy i kruhy pod očima, že je dnes tak zvláštní. Červená, modrá, žlutá, bílá. Kandinskému se určitě rozprskly barvy po obloze, nebo soutěží s Dalím, kdo bude více abstraktní. To není absurdno, nabírá to ostré rysy a tvary. Proč mi to připomíná inženýra Andreého? Taky měl takovou kouli na severním pólu. Já ale vidím malinkaté kuličky. Možná hospodyňka prosívala mák přes sítko. Červená, modrá, žlutá, bílá. Natahuji ruce k nebi, taky chci být jako pták, budu mezi kuličkama létat, budu do nich cvnkat zobáčkem. Černá. Černá. Černá. Proč? Nemám ji rád!
Sestra odchází. Zase stál pane docente na okenní římse, počítal ty své barevné kuličky vzduchoplavec jeden. Někdy mu závidím, sedla bych do toho imaginárního balónu a odletěla do jeho světa. Možná je v něm líp. Slyšíte? Zase je přepočítává.
Červená, modrá, žlutá, bílá