Píseň utržená od provázku

Uletíme milý z betonové  vesnice

pod patami obludné krychle

nad hlavou jen nebe oblaka

ptačí písně zatoulaná peříčka

a sny co se utrhly od provázků

sny sny sny tolik snění utržených

a někde tam výš poletují i ty naše

snění jež se v chvění mění

a výš čeká lila a fialová a zlatá

a níž pampelišek chmýří

jarním vánkem si tak víří

a vlas babího léta

na noc stříbrný cop splétá

hvězdy zpívají své křehké requiem

- smím prosit - tvé nesmělé

a dole v kostele nevěstin závoj

kol kolem naděje

zvony ano ano ano

a my tak vysoko nad světem

tančíme mezi sny

přání přáníčky co se zatoulaly

bosí

a noc louky tiše rosí

podzim se s větrem prohání

po strání ježaté

tancuje valčík v kolorech

první sněhové vločky již netrpělivé na vlastní rej

a my sami nepoznaní

utržení od provázku plesáme si nad světem