PPP 2012

Za okázalého nezájmu všech bulvárních médií proběhl od 10. do 12.srpna v Polici nad Metují literární festival Police plná poezie (dále už jen PPP). Ba i diváci jako by se báli projevit své intelektuální sklony. Ještě že spisovatelé mají často početné rodiny, případně si přivezli vlastní fankluby.

Termín akce se trefil do konání Polické pouti, což je víkend naplněný koncerty, výstavami a dalšími kulturními požitky, takže bylo z čeho vybírat.  Přiznejme si, že PPP frontu na vstupenky nevyvolalo. A to bylo vstupné dobrovolné!

Setkání „literátů“ (popravdě řečeno, občas se jedná jen o grafomany, kteří se snaží přesvědčit čtenáře, že v jejich textu se nachází nějaká zásadnější originální myšlenka… sám se do téhle kategorie počítám) v Polici má teprve tříletou tradici. Ale zdá se být docela životaschopné...

Iniciátorkou a hlavní organizátorkou PPP je Jitka Bonaventurová. Podařilo se jí zajistit podporu radnice, několik autorů ochotných přečíst své výtvory, tři hudební tělesa pro zpestření celoodpoledního sobotního programu a jako třešničku na dortu dvojici polských folkových zpěvaček.

Navíc se povedlo přesvědčit literáty k dopolednímu pěšímu výletu do Broumovských stěn, kde se ve volných chvílích mezi dešťovými přeprškami taky trochu recitovalo. Společný oběd před zahájením byl poslední možností, jak se trochu ohřát.  Ale je to reportáž, takže:

8:30 Sraz ve stodole… zametáme, připravujeme prostor.

9:30 Odjezd několika automobily na výchozí místo pěšího výletu. Při vycházce kolem výběhu pro dobytek zkoušíme funkci elektrického ohradníku. Zřejmě funguje jen na krávy. Nebo že by literát byl nevodivý?

12:30 Oběd. Hlavním tématem konverzace u stolu je vysvětlování rozdílu mezi bramborem, bramborovou polévkou a bramborákem pro polské účastnice zájezdu. Slovo „brambor“ se naučily v rámci vycházky od nejmenované učitelky při nácviku písně „jedna, dvě, tři, čtyři pět, cos to, Janku, cos to sněd…“

14:00 Oficiální část PPP se odehrává v polygonální stodole. Pokud vás ten název zaujal, tak vězte, že jde o obyčejnou stodolu, akorát dvě ze čtyř stěn nejsou úplně rovné, takže půdorys je trochu podobný atletickému oválu. Proto je tahle stavba památkově chráněná. To ale nebránilo tomu, aby tam zvukaři natahali spoustu kabelů pro ozvučení zahajující herbal-folkové kapely Bejlí. Pak už to vypuklo. Pořadí vystupujících určoval los, což přidávalo celému odpoledni na dramatičnosti. Jinak totiž ve stodole bylo poměrně chladno, takže diváci (ba i někteří účinkující) průběžně odcházeli a někteří se už do stodoly nevrátili. Venku bylo totiž tepleji. Aby si diváci mohli odpočinout od někdy velmi náročných veršů, vstupovala průběžně na pódium skupina Tripod.

17:45 Úplně na konci pak nastoupila hudební skupina Tlupa tlap. Tu jsem si nechal ujít, protože bych ji stejně neslyšel přes kručení vlastního břicha. Vrátil jsem se až ve

20:00 na avizované vystoupení dvojice polských zpěvaček Barbary Pachury a Aniy Karasinské (na fotce číslo 1)(se kterými jsme večer před tím trochu jamovali na přilehlé ubytovně CHKO, takže jsem věděl, co mě čeká). Přestože diváků díky trvajícímu chladnu ubylo (dokonce i spousta recitátorů už stodolu nenávratně opustila – ke své škodě), atmosféra byla výborná.

22:00…Finále celého večera zajistil velkolepý ohňostroj, který rozzářil oblohu nad Policí. Ten byl sice součástí shora uvedené polické pouti, ale i jako tečka za setkáním pisálků byl víc než důstojný.

Nebudu hodnotit vystoupení jednotlivých autorů, abecední seznam si můžete přečíst na konci článku. Zaujalo mě ale profesní složení přítomných literátů: logicky tu bylo několik učitetek a učitelů, ale taky například majitelka kavárny, kulisák, sazečka, mlynář, konstruktér nebo smuteční řečník. Je vidět, že dnes může být slavným spisovatelem prakticky kdokoli. Škoda že se nedostavil Básník s kostěnými brýlemi. Ale třeba tam byl aniž bychom to věděli...

Nedělní dopoledne od 9:00 (vražedný čas!!!) bylo příjemným zpestřením celého víkendu. Ti, na kterých v sobotním odpoledni nezůstala nit suchá, si mohli vyzkoušet aspoň suchou jehlu.V ubytovně CHKO (sousedící s již zmíněnou stodolou a teplotně mnohem přívětivější) se odehrála tvůrčí dílna výtvarníka Jaroslava Soumara, který deseti pisálkům vysvětlil tuto techniku (suchou jehlu, pozn.aut.), předvedl  ji názorně a pak trpělivě pomocí ručního lisu a tiskařské barvy vytvářel z našich neumělých umělohmotných rytin malá umělecká díla. Díky, mistře…

Konec, zvonec. Zpátky do reality všedního dne :o)

PPP aktivní účastníci abecedně (ti, u kterých znám písmácké nicky, jsou klikací): Milan Andrýsek, Jitka Bonaventurová (4), Blanka Faltová, Vladimír Hrdina, Stanislav Janiga, Věra Kopecká, Martin Koreček (9), Jarmila Maršálová (7), Libuše Matysíková (5), Aleš Novák (8), Olga Novotná, Jaroslav Odehnal (2), Petr Šulista (11), Jitka Vránová (3),  Martin Vídenský (6). Dívka číslo deset zůstane v anonymitě, stejně jako ta vedle ní :o)