Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdy
17. 08. 2012
5
7
764
Autor
Iren
Slovo je zbraň
a tohle "NIKDY"
je extra těžký kalibr.
Vakuová bomba.
Zůstává po ní měsíční krajina,
do níž se stále vracím,
i když tam nerostou stromy.
Přitom miluji stromy,
slunce na kůži,
vítr ve vlasech,
rovný lidi.
Zabalená do tvé košile
natahuji ruce.
Nedorostou do rukávů
a prsty se nedotknou..
A tak mi odpusť,
že s tvým jménem na rtech
myslím na jiného.
Já jsem ti odpustila
útok bílých plášťů.
Použili "NIKDY".
7 názorů
PrastenejKralik
17. 08. 2012Ještěrčí král
17. 08. 2012
i tahle básnička je rovná a navíc ještě zajímavá, jo, bavilo mě ji číst.*