Galantní epizoda

                                                                       GALANTNÍ EPIZODA
     
     Vůdce tlupy seděl před skalním převisem, pod nímž měl zbudované doupě, a ukusoval z propečeného medvědího masa. Před ním leželo ještě pár pěkných porcí, jak je svým právem vyhrábl z ohně jako první.
     Vedle něj seděla jeho družka. Probírala se v jeho řídké srsti, sem tam v ní něco vyčistila, ale hlavně dychtivě hleděla po voňavém mase. Musí počkat, až se muž nají a vzít si, co zbude. Výsadní postavení v tlupě nepřináší jen výhody; ostatní členové se vrhli na jídlo hned po náčelníkovi a teď spokojeně okusují každý co ukořistil. I děti se už popraly o svůj díl.
     Ze svého místa vidí vůdce celý prostor, na kterém se usadili. Však už ho museli i hájit, je to pár dní, co se je pokusila nějaká jiná tlupa vyhnat. Odtud, z místa, které tak těžce vydobyli na zdejších předchozích obyvatelích! Jedni i druzí jejich protivníci bojovali tvrdě, rvali se a kousali, házeli kamením a tloukli klacky. Ale neuměli jimi bodat.
     Vůdce spokojeně zamručel při té vzpomínce. Byl to jeho nápad, zuby a kamenem ožižlat jeden konec klacku a trčící odchlípnuté třísky opálit v ohni. Vzniklá špička pak vnikla do těla kořisti či nepřítele, vždyť i toho medvěda udolali těmito nástroji.
     Teď už je v okolí klid. Lovci nikde poblíž nenacházejí stopy jiných lidí, jen kus cesty po potoce jsou nějací. Ty bude třeba vyhnat, jestli se tlupa rozroste. Dobře, že se nespojili se zdejšími starousedlíky, boj by byl mnohem těžší.
     Vůdce dobře ví, že to není jen jeho síla, proč je stále považován za prvního. Je tu už dost mužů, kteří by se mu mohli postavit a zkusit zaujmout jeho místo. Je tu ale i jiný důvod, proč ho nechávají v čele – jeho lstivost v boji i v lovu, jeho předvídavost a rozhodnost. Proto mu prokazují pocty, proto si nikdo nevšímá žádné z jeho žen, které si vybral a mezi nimiž nejvyšší postavení zaujímá právě ta, která je tu teď u něj. Však i děti těchto žen mívají většinou vrch nad ostatními, a děti téhle snad všechny. Vždycky si nějak lépe poradí, dobře si toho všiml.
     Snad to budou právě ony, kdo vyžene sousedy dole po potoce. A on půjde s nimi, ale jen jako člen, náčelníka budou mít svého. Bude to lepší, než po svržení z místa zůstat tady. Bývalí náčelníci to nemívají lehké. Budou ale muset zůstat ve styku, jinak by mohli dopadnout jako bývalí zdejší obyvatelé.
     A tahle půjde s ním, tu si vezme s sebou. Jen ona umí dovršit chvíle klidu, jako je tato, jen ona umí vylízat hluboké rány, utržené v bojích, že při tom i bolest utiší.
     Vůdce se zadíval na svoji družku – jak trpělivě a pokorně čeká, až on dojí. Všimla si jeho pohledu a odvrátila oči od lákavých soust k němu. Hledí na něj oddaně, připravena splnit, co si bude přát.
     A on natáhl ruku s tím chutným kusem masa a dal jí kousnout.